Napoprvé jsem knihu po 10 stránkách odložil, protože to byl děsný chaotický úlet. Nakonec jsem dočetl, abych se nakonec sám sebe musel ptát, na čem člověk musí jet, aby vzniklo toto.

Záhadně podmanivý zpustlík Fred si mě získal a já jeho kabaret hltala s nadšením. A pak tohle! Kam se poděl kabaret a jeho podivné postavy? Proč se z vypravěče příběhu v příběhu najednou stala mrzká epizodní postava? Překombinovaný a zběsilý Damiánův příběh ztratil na kouzlu. Kde jsou přesahy z předchozích dílů? Kouzelné dada divného kabaretu a jeho ještě podivnějších návštěvníků někam vyprchalo, výtvarná složka se "vytříbila", čímž zploštěla- půvabná jednoduchost, lehkost a hravost koláží, kde se to jen hemžilo kulturními odkazy a narážkami, se nechala vystřídat zbytečně doslovnou kostrbatou malbou. A já tolik doufala, že se nakonec dozvím náhodný příběh té malé podivné divačky...