Porodní sestra z Osvětimi

Příběh napsaný podle skutečných událostí i když je to tak vážné téma, tak jsem se nějak nemohla do knihy začíst-nesedl mi styl jakým je kniha napsána. V příběhu se dočteme o porodní asistence Stanislawě Leszcyňské -přezívané ženami v táboře" Máma", která ač sama prožívá nelidské zacházení v koncentračním táboře ,měla v sobě tolik síly aby pomáhala těhotným ženám a jejich novorozencům v táboře Osvětim.

Četla jsem už více knížek z válečného období, ale tahle mi sedla ze všech nejméně. Přišlo mi to jako strohý a studený popis událostí, chyběl mi děj, přímá řeč i hlubší charakteristika postav. Když pominu velice zvláštní názvy kapitol, které jsem nepochopila, tak na začátku každé mi trvalo aspoň jeden odstavec, než jsem se zorientovala, o jakém čtu období, o jakých lidech... Je jasné, že autorka si jistě nastudovala o "Mámě" Stanislawě spoustu materiálu, proto dávám tři hvězdy, jinak mě tahle knížka neoslovila.

Takovéto knihy z válečného prostředí si moc nevybírám, a moc dobře vím proč. Dělá se mi z nich zle, z toho pocitu beznaděje, utrpení, ponížení...mohla bych pokračovat dál. Ten kdo je matkou a ví jaké to je držet v náručí své miminko, musí uznat, že takto přijít o děti je opravdové zvěrstvo. Celou dobu čtení mi bylo špatně a v noci jsem měla noční můry. Nední to nic pro mě.

Byla jsem na výletu v Polsku a proto jsem zvolila tuto knihu v audio verzi, aby vyplnila můj čas strávený za volantem. Zajímavé vyprávění o několika lidech, kteří zažili peklo Osvětimi-Březinky, jehož hlavní linkou je život porodní sestry - mámy Stanislavy. Kniha vychází z autobiografické zprávy této obdivuhodné skromné, obětavé, statečné ženy a je propletena osudy dalších vězenkyň, jejich dětí, doktora Mengeleho a jeho krutých poskoků. Příběhy zachycují životy před vznikem této odpornosti zvané "tábor", kterou dokáže vymyslet fantazie sotva zdravé mysli, během "života" v Březince a po osvobození. Vždy, když čtu takový druh knih, je mi opravdu zle a nestačím s hrůzou znova a znova žasnout nad tím, čeho všeho jsou lidé schopni. Tyto příběhy jsou pro dnešního člověka těžko uvěřitelné, ale měly by být neustále připomínány jako obrovské memento, protože lidé by neměli zapomenout, že svoboda a klid není samozřejmostí, a nemusí jí být ani teplá postel, hrnek čaje a chléb, jak ostatně vidíme i na dnešních smutných událostech na Ukrajině.

Příběh napsaný podle skutečných událostí i když je to tak vážné téma, tak jsem se nějak nemohla do knihy začíst-nesedl mi styl jakým je kniha napsána. V příběhu se dočteme o porodní asistence Stanislawě Leszcyňské -přezívané ženami v táboře" Máma", která ač sama prožívá nelidské zacházení v koncentračním táboře ,měla v sobě tolik síly aby pomáhala těhotným ženám a jejich novorozencům v táboře Osvětim.

Četla jsem už více knížek z válečného období, ale tahle mi sedla ze všech nejméně. Přišlo mi to jako strohý a studený popis událostí, chyběl mi děj, přímá řeč i hlubší charakteristika postav. Když pominu velice zvláštní názvy kapitol, které jsem nepochopila, tak na začátku každé mi trvalo aspoň jeden odstavec, než jsem se zorientovala, o jakém čtu období, o jakých lidech... Je jasné, že autorka si jistě nastudovala o "Mámě" Stanislawě spoustu materiálu, proto dávám tři hvězdy, jinak mě tahle knížka neoslovila.