Porodní sestra z Osvětimi

Silný příběh, který mi ale nesedl zpracováním. Autorka skáče jak v časové lince, tak v osobách. Dělalo mi problém se zorientovat kdo a kde zrovna vypráví. Například kapitolu, která vysvětluje názvosloví z tábora (zugang, víza) bych osobně zařadila mezi první, ne poslední. Orientovala jsem se hlavně podle příběhu již přečtené Porodní báby z Osvětimi (Stuart), která je na totožné téma, ovšem daleko čtivější. Citace: Stanisława přejíždí pohledem z jedné na druhou. Ví, že se jí teď v tváři zračí hluboké zoufalství, které nedokáže skrýt. Ví také, že je - přestože by chtěla - nedokáže utěšit. Tu, která ztratila dítě, ani tu, která to viděla. A ještě jedno ví. Že nechce cítit nenávist - vůči tamtěm, vůči lidem na druhé straně -, ale nepociťování nenávisti je v tuto chvíli to nejtěžší, čeho lze dosáhnout.

Zajímavá kniha o mateřství v kruté době. Hezky popsána práce, duly, porodní sestry a jejího poslání. Konec byl zajímavější. Doporučuji. Četla jsem jí dlouho, až jsem to skoro vzdala. Je to jiný prožitek z knihy, když jsem Osvětim navštívila a ta místa viděla i slyšela od jiných.