Najväčší český propagátor poľského hororu Honza Vojtíšek a Golden Dog v r. 2023 vydali na naše pomery nevídaný počin: antológiu súčasného poľského hororu. Ak Honzu nepoznáte, stačí si prečítať jeho kompetentné úvodné slovo a hneď vám bude jasné, že je to muž na správnom mieste. Pozornosť púta výrazná obálka Michala Březiny, ktorá mi jemne pripomenula Mlčanie jahniat a Ďáblův hřbet :-) Nechýbajú medailóniky autorov a na každej strane je uvedený názov poviedky resp. meno autora. Na svoje si príde každý: milovník plíživého hororu i explicitného, odporného i atmosférického, realistického i nadprirodzeného, moderného i staromódneho. Mňa najviac zaujali Otec, Baba Jaga a Ďáblova bible. Aj keď obvykle explicitné úchyláčtiny nevyhľadávam, tu ma bavili (Levička, Jako šelestění listí za podzimní noci). Ako to v antológiách chodí, každého zaujme niečo iné. Čo sa jednému nepáči, z toho je ďalší nadšený. A naopak. Niektoré texty sú predvídateľné. Každý, kto pozná rybu fugu vie, ako to skončí. Baba Jaga je esenciou ježibabovských klišé (nechýba dokonca kocúr). O kvalite jednotlivých autorov ale vypovedá, že texty sú napriek prítomnosti klišé čítavé, svižné, vzdušné a chytľavé (čo je akiste opäť Honzova zásluha, antológiu nielen zostavil, ale tiež preložil). Veľmi som sa na knihu tešil a ako to už chodí, to tiež nie je dobre, pretože očakávania sú potom našponované nerealisticky vysoko. Áno, asi som čakal o štipku väčší počet textov, ktoré ma odrovnajú a inšpirujú. Občas haprovala logika (ozaj jej vychrstol VRIACU vodu do tváre a ju to nezabilo alebo mi niečo ušlo?) a v diele, ktoré samo seba charakterizuje ako hororové, by sa nemala vyskytovať poviedka Rozumíš, drahoušku? Síce pojednáva o domácom násilí, čo JE horor, ale to z nej ešte nerobí hororovú poviedku. Niektoré poviedky ma nebavili a pár ma sklamalo, čo je škoda najmä u Karoliny, ktorá začína super a nakoniec sa z nej vykľuje niečo čudné. Za mňa je každopádne skvelé, že Polské noční můry vôbec vyšli, mnohé poviedky sú výborné a obecne je to skvelá príležitosť, ako držať prst na tepe (hororového) dňa. Golden Dog síce vydalo v minulosti už o chlp vyrovnanejšie antológie (Jihočeský horor, České temno), ale rozhodne by som sa nebránil tomu, ak by pokračovalo i v propagácii (zjavne výdatného) poľského hororu.

Povídková sbírka Polské noční můry mě lákala od momentu, co jsem se doslechl, že jí Golden Dog vychystává. Jenže, jak mě to zaujalo, tak mi tu zároveň vytanul otazník, protože na ní dělal Honza Vojtíšek. Jasné teda bylo, že povídky zde nebudou úplně klasické hororové klasiky. Spíš naopak. A ano, Honza tu vybral sérii mnohdy dost brutálních příběhů. Sex, násilí, brutalita, humus, nechutenství. To všechno tady určitě hledejte. Někdy méně, spíš ale více. A i proto jsem s některými měl hodně co dělat. Jedno se ale polských autorům upřít nedá. Někde ve skrytu duše v nich všech tkví trošku toho Behemotha a tak mě vůbec nepřekvapuje, že jedna z největších deathmetalových kapel vznikla právě tam. Mezi nejlepší povidky se u mě řadí tyto: Baba Jaga - to se tak ztratíte a narazíte na babču, která se o Vás ráda postará. Nebo je to jinak? Ďáblova bible - asi nejlepší povídka, hodně temná, lehce sexuální, ale s námětem, který nám, Čechům, není cizí. Nositel světla - působilo to jako klasické drama z dnešních diskoték, jen se sériovým vrahem a jedním pekelníkem v hlavní roli