Poklad pana Harpagona

Moc hezká knížka – obsahem i grafickým zpracováním (ty ilustrace jsou opravdu nádherné). Od cílové skupiny mě sice dělí propast času, ale nějaká visačka „Pro děti a mládež“ přece nemůže starého knihomola odradit. Při čtení jsem se přenesl o těch plus mínus šedesát let zpátky, do doby předmobilové, kdy jsme v kraťasech a s odřenými koleny, inspirováni Foglarem a Setonem, prožívali podobná prázdninová dobrodružství, a bylo to příjemné zavzpomínání…

Knížku si vybrala Bambulka v knihovně a pak ji moc chtěla číst. Ona byla napnutá, nejraději by knížku přečetla na jeden zátah. Já měla o dost menší nadšení. Kdybych ji četla jen já (a nepředčítala Bambulce), tak bych ji brzy odložila. Ničím extra nevynikala, děj plynul tak nějak líně, povrchně. Ke konci to bylo trochu lepší, ale těšila jsem se, až už budeme mít knížku dočtenou. Ale zase na druhou stranu - jsem se vrátila do dětství a do podobných dobrodružství. A úplně jsem cítila to vedro a jak se nikomu nic nechce, jak jsou upocení a žíznivý. Uhuh.