Podzemní Čechy

Excelentní kniha

Publikační tvorba Václava Cílka je neskutečně rozsáhlá, ale tematicky by se dala rozdělit na tři hlavní období – 1) speleologické, hornické a mineralogické, 2) klimatologické a krajinářské a zatím poslední 3) prepperské a survivalistické (pro mě nejméně zajímavé). Tuto knížku sám autor bere jako návrat do podzemního světa a zúčtování se svým prvním obdobím. Ve dvanácti kapitolách („knihách“) v ní popisuje úžasné dějiny hornictví českých zemí i jednotlivých surovin, které u nás byly těženy. I když obsahuje spoustu odborných témat, je psána formou eseje, včetně typicky cílkovských úvah typu „cement sehrál v dějinách lidstva větší roli než třeba V.I.Lenin nebo Otto von Bismarck“. Překvapením pro mě bylo, jak moc se tu autor věnuje ekonomii a jejím kouzlům, například když cena kovu na světových trzích může během pár let proměnit pozemek s nevýznamným výskytem suroviny na její ekonomicky významný zdroj. To je taky důvod, proč je současný útlum těžby v ČR jen dočasný… Cílek zde dále rozepisuje, jak mělo hornictví klíčový vliv na rozvoj dopravní infrastruktury, rybníkářství, lesnictví a na vznik nových technických vymožeností včetně parního stroje. Tento hmotný pokrok podmiňoval i pokrok duchovní - od zakládání klášterů, až třeba po národní obrození. Motorem lidského pokroku je tak obyčejný mamon, i když si to lidé stydí přiznat. A proto dějiny hornictví, které kvůli zisku plundrovalo životní prostředí, zneužívalo děti k těžké práci a ničilo zdraví i životy horníků, jsou nutně dějinami nepopulárními. Další důležité sdělení této publikace je to, že české hornictví patřilo od 13. do začátku 20. století mezi světovou špičku, ale vždy šlo o kombinaci českého prostředí a zahraničního „know-how“ (a tak tomu bude i v budoucnu). I když s ledačíms se v knížce dá polemizovat, člověka to nutí přemýšlet. Fotografie Milana Korby a Martina Majera jsou nádherné.