Haiku mám opravdu moc ráda. Ale musí být buď poetické, nebo mít nějakou pointu, v ideálním případě oboje. Autor, který dokáže takové haiku napsat, má můj neskonalý obdiv. V případě této knihy mě však čekalo zklamání. Samozřejmě, že mezi tím ohromným množstvím se mi jich několik líbilo. Ale spočítala bych je na prstech a to je málo. Taková haiku jako - Plísním koně za to že sežral horskou růži Žáby vespolek opěvují svátek otvírání hrází - na mě nepůsobí ani poeticky, ani ve mně neprobouzejí žádné emoce. Ale možná je jejich kouzlo na mě příliš skryté. Jsem zkrátka nedovtipa a potřebuji větší než homeopatické množství poetiky, abych ji byla schopna ocenit.

Knihy haiku přeložené Antonínem Límanem z japonštiny považuji za geniální. Jsou to nesmírně silné překlady, které se člověka dotýkají hluboce zevnitř. Na japonské poezii miluji především propojení ldských citů a nálad v krajině, kdy mezi člověkem a podvečerním soumrakem není rozdíl, kdy drsný křik jeřábů vyjadřuje lidký stesk a každá sebemenší drobnost v krajině má svůj hluboce symbolický význam. Moc krásná knížka poezie, navíc citlivě výtvarně řešená ... doporučuji.