Pod hladinou

'Není svým způsobem požehnáním, že nevíme, kdy naše životy skončí?' Pripravte si neoprény, skontrolujte si kyslíkové bomby a hlavne si poriadne utiahnite masky, pretože tentoraz mierime rovno na dno oceánu. Prvých pár metrov je pokoj. Voda je priezračná, atmosféra napätá len tak akurát, kedy ešte len tušíte, že niečo nie je v poriadku, ale neviete čo. A potom to príde. Temnota. Ticho. A nepríjemný pocit, že hlavní hrdinovia už nie sú sami. Darcy opäť vytvorila brilantné prostredie. Tento podvodný svet by sa určite nevynímal v katalógu na romantickú dovolenku, ale do hororu je ako stvorený, pretože je klaustrofobický, zradný a miestami doslova dusivý. Doporučujem ;) 'Něco na tomhle místě bylo špatně. Ťuk. Ťuk. Škráb. Jako nehty drásající kov. Jako něco, co se zoufale snaží dostat ven. Tahle loď je prokletá.'

81% Náhle měla iracionální pocit, že je z druhé strany stěn něco sleduje. Plížilo se to místnostmi, udržovalo to s nimi tempo, hledalo to otvor, kterým by se to dostalo k potápěčům. Vykulené bílé oči zírající do tmy a dlouhé, vyhublé prsty, drásající dřevěné barikády. __________________________________________________________________________________ Tak mě tento horůrek hodně bavil. V knize jsou dvě linky. Jedna začíná několik dní od potopení Arcadie až po potopení. Druhá sleduje tým čtyř potápěčů, kteří se poprvé po sto letech dostávají na palubu Arcadie. Líbily se mně obě, druhá o něco víc. Ten pocit, že jste tak hluboko pod hladinou, nevíte, co na vás může ve vraku čekat - a to co tam čekalo je ani ve snu nenapadlo. Objasnění "probouzení" mrtvých bylo navíc docela logické. Napínavé, tajemné, strašidelné, chvílemi mi nebylo dobře po těle. Já určitě doporučím.