Pod hladinou

Atmosféra příběhu byl moc dobře vybudovaná, ale, když už se potápím až na dno moře a procházím se po potopené lodi, tak bych na můj vkus uvítala, kdyby to bylo mnohem více klaustrofobní. Prostředí k tomu přímo vybízelo. Neotřelý příběh. tady oceňuji hlavně nápad a to s jakou lehkostí je odvyprávěn. Neuškodilo by mu ale, kdyby byl o pár stránek zkrácen, protože po přehoupnutí se do své druhé poloviny se nám krapet vleče. Pak bych taky ráda věděla, co se stalo s posádkou. Ta jedna teorie byla docela zajímavá. Na tohle bych klidně šla do letního kina.

Úžasná kniha! Obálka, název, samotný nápad, který mi přijde dost originální a zajímavý. Navíc mě zajímalo, jak bude kniha v takovém prostředí vypadat. A musím říct, že je to bomba! Čtení jsem si opravdu užila. Autorka to vykreslila, jako by to opravdu sama zažila, ty detaily... sakra, měla jsem pocit, jako kdybych to zažívala já! Při čtení jsem v hlavě pořád měla vrak Titanicu, ale hlavně film Loď duchů. Tahle kniha mi ten film strašně připomíná, což mi ale upřímně nevadí, protože ho zbožňuju od dětství. Autorka i tentokrát vykreslila dokonale strašidelnou atmosféru. A hlavně já cítila strach a hrůzu, protože představa, že budu někde pod vodou, skoro žádný kyslík, ve tmě, na dně, osamocená... to je moje nejhorší noční můra! Já se nepotopím ani na přehradě, vždycky mě to děsilo... ta tma a neznámo, bůh ví, co tam je! A upřímně bych se ani nedivila, kdyby tam bylo tohle! Takže ohledně strachu, hrůzy, husí kůže, strašidelné atmosféry... to u mě autorka dokonale splnila! Skvělé a poutavé propojení minulosti a přítomnosti. Pomalé odhalení tak dlouhodobé záhady a odkrývaní, co se děje teď. Autorka to dokonale vychytala. Pořád jsem byla napjatá a zvědavá. Loď která prostě zmizela i se všemi pasažéry... jen tak. Co se s ní stalo? Kolik lidi na ni přesně bylo? Co se tam doopravdy dělo? Jak se to stalo? Proč? Je pravda, že mi to trošku připomínalo Černou zimu, ale zase nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Autorka to skvěle zapojila do příběhu. Bytosti, které už nebyly sami sebou, ale dokázaly plánovat, intrikovat a dostat člověka tam, kam chtěly, aniž by to ten člověk věděl. Na jednu stranu miluji ten nápad, že se všechno odehrává pod vodou... originální a zajímavý nápad. Ale na druhou stranu... občas jsem si moc nedokázala představit, že se to tam všechno odehrává. Ty boje, útoky, plánování. Dozvěděli jsme se, jak se Arcadia potopila, co se tam odehrávalo, ale... na konci mi nepřišlo, že by jsme se přesně dozvěděli, proč k tomu všechno došlo. Ano, nějaké teorie tam byly, ale nebylo to úplně potvrzeno. A navíc... celou dobu jsem se těšila, že se dozvím, jak došlo k tomu mrtvému vstání, ale nakonec... nic. Ale na druhou stranu... všechno má nějaká svá tajemství. Nemůže být všechno odhaleno, jinak by to ztratilo své kouzlo. Na téhle autorce mi přijde zajímavé, že píše horory, ale vždycky mají šťastný konec. Další věc... přišlo mi, jako by ostatní v knize z Aidena dělali neschopného blbce, což mě docela štvalo. Občas mi přišlo, že jednání postav v knize nebylo úplně na místě a logické, ale nemůžu říct, že to bylo špatně. Dokud se v takové situaci sama neocitnu, tak nemůžu říct, jestli to bylo dobře nebo špatně. Ale i přes všechna negativa a pozitiva knihu prostě zbožňuju a rozhodně si ji přečtu znovu!