Po stopách českých sklářů

Tahle knížka je pro mě srdcová záležitost. Pocházím ze sklářské rodiny. Moje babička, děda, strejda i teta ti všichni byli skláři a většina pracovala v malých driketách -tzv. mačkárnách skla. Zde se mačkali korále různých velikostí ručně, později strojově. V obci Alšovice na Železnobrodsku odkud pocházím jich bylo nespočet. Jenom při cestě do školy v osmdesátých letech se jich dalo napočítat desítky. Teď jsou bohužel ve většině případů přestavěny v obytné chatky, nebo kůlny na nářadí. Když nám jednou přinesl strejda domů foukanou fajfku, tak jsem měla jasno. Prostě jsem to musela umět taky. Vyučila jsem foukačkou technického a užitkového skla a v tomto oboru pracuji už bezmála třicet let a stále mě to baví. Takže za mě tahle knížka, jak jinak než pět hvězdiček.