Planéta opíc

Možno si kladiete otázku, či vám môže sci-fi klasika zo 60. rokov minulého storočia ešte dnes niečo dať. Odpoveď znie: určite áno. Planéta opíc je krátka kniha s nesmierne hutnou atmosférou. Dej samotný je v podstate veľmi jednoduchý, dá sa povedať, že predvídateľný, ale zato strhujúci. Podľa mňa sa na knihu dá pozerať v dvoch, respektíve troch rovinách. Prvou je čisto ako sci-fi, veľmi dobre vypointované. Dôležitejšie sú však podľa mňa tie zvyšné dve. Tou druhou je kritika spoločnosti s dôrazom na welfare antropoidných opíc žijúcich v zajatí. A tou treťou je postupná strata civilizovanosti, kultúrnosti a ľudskosti pri absencii reči a možnosti interakcie s inými ľuďmi. Nakoniec vlastne dôjdeme k tomu, že sa od tých opíc zas až tak nelíšime. Nedá sa povedať, že by mi hlavná postava, Ulysse, bol nejako sympatický, ale myslím, že to ani nebolo cieľom autora. Považujem za dôležité upozorniť čitateľov, že v prvej polovici knihy je, z pochopiteľných dôvodov, dialógov poskromne. Veľmi zaujímavá a nadčasová klasika. Určite odporúčam.

Kniha mě zaujala hlavně proto, že už jsem kdysi viděl stará filmová a seriálová zpracování a nedávno i remake. Neubránil jsem se proto srovnávání a jsem rád, že mi knížka přinesla trochu odlišnou verzi toho, co jsem už viděl. Zpracování na plátně z předlohy čerpá víc námět než děj. Ke knížce samotné, není to sci-fi o technologiích, takže nevědět, že je to kniha stará 60 let, ani bych to snad nepoznal. Hlavní postava ze začátku jedná trochu zvláštně, ale pak jsem si jej oblíbil. Další hlavní postavy jsou vymyšleny dobře, vlastně i celé opičí společenství a tamní civilizace se mi zdála uvěřitelná. Děj dobře graduje a autor nám tak akorát dávkuje záhady a jejich rozhřešení. Jen mě mrzí, že nebylo vysvětleno, co přesně se stalo s profesorem. Co víc dodat, než že knížka stojí za přečtení i v dnešní době.