Plameny války

"Každá vojna sa nakoniec scvrkne na snahu pomôcť svojim priateľom a rodine. A my sme rodina." Légia sa blíži k svojmu koncu, čo ma teší, lebo som fakt zvedavý, ako chcú Kotleta a Snegonova uzavrieť túto sériu. Posledné tri časti to dosť zamotali a mám dosť veľký tušák, že jeden z dvojice Gerasim a Moravec sa nedožije konca série, ale je to len moja úvaha. Táto kniha je znova plná akcie a vtipných hlášok. Do scény nastupuje aj ľudská flotila. Majú neľahkú úlohu, dostať sa na planétu, ktorá má skoro 100 % obranu. Znovu sa tu stretávame s novou rasou tvorov, ktoré sa mi dosť podobali na mloky. Nech už sú tu Vianoce a ku mne sa dostane ďalší diel Legie.

„Vím, že se bojíte o muže, kteří mají jistou – ale zcela nezaslouženou – pověst hrdinů vesmíru, ale bez nich nezvítězíme.“ „Baník Pýčo!“ Když jsem na Světě knihy 2024 byl na přednášce Kristýny Sněgoňové a sledoval její debatu s Františkem Kotletou, který se přednášky vlastně nezúčastnil a stál jen mezi diváky, tušil jsem nějakou nekalotu. Paní spisovatelka se do svého kolegy dost pustila a dávala mu, jak se tak říká „kapky.“ Po přečtení Plamenů války jsem asi pochopil proč. Takto „nelidsky“, jak se pan Kotleta zachoval k jednomu členu Kraksny – no páni. Byl jsem překvapen, pohoršen a naštvaný. Malá ochutnávka: Ažin ocas se nakonec po chvíli ticha uklidnil. „Souhlasím s tím, že by ani kapitán Moravec ani poručík Vojcechovsky neměli velet žádné jednotce. Jsou nejlepší v tom, zařídit explozi planety v pár minutách, kdy si jdou koupit žvýkačky, ale velení pozemním operacím je něco úplně jiného. Vyžaduje to trpělivost, disciplínu, vojenské schopnosti a logiku. Nic z toho ani jeden nemají,“ řekla po chvíli. Avšak příběh jako takový je jeden z těch lepších v této sérii. I když mne neopouští pocit, že oba spisovatelé improvizují během psaní a sem tam si udělají nějaký ten naschvál. Což je možná zdravé a inspirující, ale na druhou stranu se trochu bojím, aby netrpěl divák – čtenář. Protože v tomto příběhu je jedna věc, kterou bych nazval nepozorností ze strany pana Kotlety. Kapitán Bouchač si totiž v tomto příběhu asi třikrát zapálil poslední divak, co u sebe měl. Je to možná maličkost, ale mě to dost narušilo klid u čtení. Skoro jsem dostal záchvat štěkání jako Fifinka. Kolik těch „posledních“ divaků jako ještě v kapse má? „Řečí kapitána Moravce, Legie je buď v prdeli, nebo totální prdeli.“ 60% Citát: Když je člověk vesmírná celebrita, leccos mu projde.