Tak tady jsem snad ještě víc nadšená, než u Péťa říká první slova. Líbí se mi zpracování běžného dne - hlavními hrdiny jsou normální děti a jejich příbuzní v každodenních interakcích. Prostředí není nijak stylizované, venku je tma nebo zamračeno - prostě běžná zima, jak ji známe. Z děje se mi líbí hlavně barevná auta (přesně jsem si říkala, jestli syna naučit barvy, tak jedině přes auta) a návštěva paní doktroky. Syna (2 a čtvrt) kniha velmi baví, zvládá se mnou i odpovídat na 'kvízové' otázky.