Péra a perutě

Úžasná, skvělá, milionová. Autorka skvěle poeticky a s dokonalými výrazy a slovními spojeními líčila všechny možné děje, nebála se sáhnout do psychiky člověka, podívat se na socialistický svět očima podle vlastních názorů a nezdráhala se používat v intimních scénách nejen odvážná a peprná slova, ale i po duši hladící prvky. Zkrátka a dobře, kniha je skvělá od začátku až do konce. Fialčin příběh každého dojme - její přátelství s Patrikem, její proměny a znovuzrození, její blízký vztah k vzdálené Sáše, její první láska, její vášeň pro autostop, focení a kouzlo okamžiku... Milovala jsem tuhle knihu a všem ji stoprocentně doporučuji. :)

Tuto knihu, dokonce v prvním i posledním vydání, jsem měla dlooouho doma a nějak jsem se k ní nemohla dostat. Až teď, a vlastně náhodou, potřebovala jsem knihu do letadla, tj. lehkou na váhu a s trochu většími písmenky, protože už blbě vidím při slabém světle. A dobře jsem udělala. Je až neuvěřitelné, jak autorka dokázala vystihnout tu dobu, na kterou se pamatuju bohudík už jen matně. Ty pasáže o životě v komunismu, o ochraně přírody, fotografování, a celkově hloubka myšlenek autorky jsou na knize to nejcennější. Někomu může příběh připadat skoro o ničem, i když linka vztahu Patrika a Violy byla pro mě velmi uvěřitelná, skoro bych až tipovala autobiografické prvky. Zato erotické pasáže jsem brala spíš jako zajímavou výplň, která tam není to nejdůležitější, ale která třeba někoho z náctiletých může nalákat na silný obsah "mezi tím". Z obou vydání se mi víc líbilo to první vyškrtané, ale nijak mě to doplněné neuráželo, proti gustu... Určitě si od autorky zase něco přečtu.