Multykulty pindy jedný český mindy

Jste-li sebeméně xenofobní (tedy cokoliv cizího je vám cizí) určitě tuto knihu nečtěte, protože vás utvrdí v tom, že za hranicemi vašeho malého uprděného světa se opravdu dějí šílené, ba neuvěřitelné věci a že děláte dobře, když cestujete maximálně do okresního města či nejbližšího obřího nákupního centra na okraji vašeho sídliště, ti odvážnější pak případně do italského Bibione. Zajímá-li vás ale pestrý svět tak, jak leží a běží - je to kniha u které se náramně pobavíte. V drsném popisu drsné multykulty reality se ale najde místo i na něžnost či porozumění.

S knihou jsem lehce bojovala; po čas čtení jsem měla nesčetná nutkání ji odložit, ale jelikož jsem ji chtěla zařadit do čtenářské výzvy (ošklivější obálku už snad nikdy neuvidím), rozhodla jsem se ji dočíst. Autorka je inteligentní a zcestovalá, má rozhodně co říct, místy píše vtipně, občas jsem se i zasmála. Kniha je plná spousty zajímavých informací a určitě na některá místa, situace a lidi nebudu pohlížet se stejnýma očima jako dřív. Určitě ale nezměním své názory na nelegální uprchlíky a některá etnika, o kterých se v knize rozepisovala. S některými názory autorky tudíž nesouhlasím, i když celkem chápu, z jakého důvodu je zastává. Holt se člověk všem nezavděčí. Ke konci to šlo ztuha, protože informace v článcích, které autorka v knižní podobě vydala, se opakovaly (10x se v průběhu dozvíte, že autorčín aktuální muž K. je z Nigérie, 10x se dozvíte, jak se jmenovala jejich první bytná v Anglii apod.) Nyní je dočteno a předávám štafetu; kniha poputuje do knižní budky, kde bude k dispozici dalším čtenářům.