P. Coelha obdivuji za to, že se nebál ukázat světu svou temnou minulost, avšak přečtení jeho životopisu vrhlo na všechny spisovatelovy knihy, které jsem četla vždy ráda, zvláštní stín. To, co všechno vyplynulo na autora z tohoto životopisu, co vše byl schopen podstoupit jen aby si splnil svůj sen stát se spisovatelem, ta nevyrovnanost, manipulace, podlost..Těžko se mi teď jeho dobrotě věří. Je mi to líto, ale tímto pro mě Coelhova éra skončila.

Kniha je napsána nezaujatě a velmi čtivě, pan Morais je zručnější spisovatel než samotný Coelho. Co se týká osobnosti Coelha, nechápu, co za záměr byl, aby zveřejnil svůj život? Má to být negativní reklama? Coelho přece nedělá nic, co by mu neslibovalo ještě větší slávu! Životopis je o člověku podlém, který neváhal využít kohokoli a cokoli, aby uspokojil své potřeby, aby vydělával peníze a aby byl velkým spisovatelem. Celou dobu jsem čekala, kdy už v líčeném sledu jeho činů přijde nějaký, v němž nebude žádná vyčůranost, egocentrismus, hamižnost, zbabělost, tedy čin aspoň trochu normální, který by na něj vrhal aspoň trochu normální světlo. Ale kapitolu za kapitolou jsem se nestačila divit, jakých podrazů a nechutností byl schopen. Ke konci výčet jeho "neuvěřitelných" činů polevuje, aby byl nahrazen výčtem toho, kolik knih vydal, kolik za ně vydělal, s jakou osobností se setkal, co o něm psali a jak byl ve všech ohledech úžasný. A na závěr je zveřejněn Coelhův srcdervoucí dopis Fernandovi, jak chtěl vždy vydat svůj životopis, no nepoplačte si přitom :) Celý můj dojem z Coelha je tak špatný, že to budu muset jít překonat nějakou klasikou :(