„Básník se jen touží dostat hlavou do nebes. Logik chce dostat nebesa
do své hlavy. A je to jeho hlava, jež se rozskočí.“
G. K. Chesterton
Nositel Nobelovy ceny Lev Landau zase rád vtipkoval, že "kosmologové se často mýlí, ale nikdy nepochybují"...
„Stále víc fyziků soudí, že náš vesmír opravdu vznikl v divokém kataklyzmatu velkého třesku, ale že současně koexistuje s jinými vesmíry v oceánu...
„Básník se jen touží dostat hlavou do nebes. Logik chce dostat nebesa
do své hlavy. A je to jeho hlava, jež se rozskočí.“
G. K. Chesterton
Nositel Nobelovy...
„Básník se jen touží dostat hlavou do nebes. Logik chce dostat nebesa
do své hlavy. A je to jeho hlava, jež se rozskočí.“
G. K. Chesterton
Nositel Nobelovy ceny Lev Landau zase rád vtipkoval, že "kosmologové se často mýlí, ale nikdy nepochybují"...
„Stále víc fyziků soudí, že náš vesmír opravdu vznikl v divokém kataklyzmatu velkého třesku, ale že současně koexistuje s jinými vesmíry v oceánu věčnosti. Pokud se nemýlíme, velké třesky se někde odehrávají i v okamžiku, kdy čtete tuto větu. Fyzikové a astronomové po celém světě nyní spekulují o tom, jak by takové paralelní světy mohly vypadat, jakými zákony se řídí, jak se rodí a jak mohou nakonec zanikat. ... Vesmír, ve kterém jsme se vynořili my, patří pak do neobyčejné podmnožiny světů, které dovolují, aby se v nich vyvinula složitost a vědomí.“
Množství argumentů podporujících myšlenky existence multiverza roste exponenciální řadou ... nové vesmíry se „rodí“ z jiných vesmírů ... a je-li tomu tak, znamená to mj. „sjednocení dvou velkých náboženských mytologií, Stvoření a nirvány ... Stvoření jež by se neustále odehrávala v předivu bezčasé nirvány.“
Jsou paralelní světy pusté, bez života nebo jeho předpokladů? ... anebo vypadají tak jako náš svět, vesmír? ...a liší se jen v jediné kvantové události, která je oddělila od našeho světa? ... otázky, které si spolu s autorem při čtení této knížky určitě položíte ... je to přeci důvod proč jste po ní sáhli ... toužíte, stejně, jako autor (nebo já) ... po POZNÁNÍ :-) ...
„Historie (nejen) kosmologických teorií je zástup opuštěných modelů pro nové radikálnější teorie. Po celé 20. století se s každou teorií zdálo, že plejáda konceptů dosáhla vrcholu a konečný model byl nalezen, vždy až do nového zlomu...“
V dnešní době možná víc než kdy jindy máme ambice ... vytvořit komplexní a konzistentní teorii všeho, teorii, která by co nejlépe odpovídala všem dosud zjištěným faktům, jsme přesvědčeni, že už toho víme dost, že ji máme na dosah ... ale je to skutečně tak? Už v minulém století jsme byli přesvědčení že odpověď už máme na dosah ... že vesmír se skládá z necelé stovky různých druhů atomů uspořádaných do periodické tabulky prvků, která začíná vodíkem (to je základ chemie, která se dodnes učí na základních školách) ... ale ejhle ... s novými objevy dochází postupně k falzifikaci převažující teorie a na její místo nastupují nové a nové ... a tempo se obrovsky zrychluje ...a tak už dnes víme, že obvyklé prvky, z nichž je stvořen náš svět, tvoří jen 0,03 % vesmíru, 23% je tvořeno blíže nepoznanou a neurčitě tušenou temnou hmotou a zbývajících neuvěřitelných téměř 77% je dosud zatím NEPOZNANÝCH, či nám lidem s našimi limitními možnostmi poznání ... NEPOZNATELNÝCH? ... vědcům v jejich snaze o poznání fandím, ... jak jsem řekla, taky toužím po poznání :-) ... proto jsem taky po téhle knize sáhla a moc se mi líbí, že kromě teorií, představujících hlavní proud bádání, představuje i teorie alternativní, nabízející ... jiné scénáře ...
„Překvapivě prvním člověkem, jenž „vytvořil“ počátek vesmíru, byl Edgar Allan Poe, který jej spatřil v „superatomu“...“
Otázkou pak je, zda ten výše uvedený nový zlom tu není třeba právě teď? ... v podobě změny způsobu nahlížení ... možná si to věda ještě ani moc neuvědomuje, ale pomalu se začíná potýkat s problémem, na který narazila všechna velká světová náboženství ... lidé už nevěří velkým metanarativním příběhům o stvoření, jak ho předkládají náboženství, ale svou legitimitu ztrácejí i velké příběhy vědy, ... ve své snaze o poznání, se totiž lehce může stát, že jejich teorie stojí na postupně nastavovaných teoriích, jejichž díly do sebe tak zcela nezapadají, kdy díly jsou patřičně nebo nepatřičně? „obrušovány“, aby zapadly ... a proto je možná čas, ptát se i trochu jinak ... i věda naráží na své limity ... nemůže víc, než podat možná vysvětlení, jak se věci udály ... a poskytnout tak přijatelný a co nejucelenější náhled na věc, který nám umožní jev uchopit ... a bylo by fajn, kdybychom si pak začali klást i jiné otázky, nebo spíš klást otázky jinak ... možná, že (a já v to tak trochu doufám :-)) ... nastává čas věnovat pozornost opět filozofii (ale taky třeba umění a jeho nekonečné fantazii :-)) ... protože mají onu moc, pokládat otázky trochu jinak ... a tak iniciovat diskuzi, ze které by třeba mohl vyjít nový směr ... na cestě za poznáním :-) ... protože i dnes, ještě hledání odpovědi na to, co se dělo před velkým třeskem stále zůstává spíš sci-fi otázkou ...
... možná to nejdůležitější, co jsem si z téhle knihy odnesla je, že fantazie je strašně důležitá a pak, že strašně důležité jsou i všechny tyhle převraty, změny a možná i to "obrušování" dílků skládačky ... prostě všechno to vylepšování, poměřování, přeměřování modelů a teorií a ... hlavně, nahrazování myšlenek :-)
... a pak, pan Kaku mi je sympatický ... řekla bych, že je celkem otevřený ... alternativám a nahrazování myšlenek :-)
Číst více
Číst více