Hyperprostor

Hezký přehled, jak fyzikové hledají teorii, která by sjednotila všechny interakce dohromady - a ano, ten hyperprostor ze sci-fi, kterým se pohybují vesmírné lodi budoucnosti, zde rozhodně nehledejte. Ale dozvíte se dost o Einsteinovi, Maxwellových rovnicích a seznámíte se s teorií GUT, strunami a superstrunami, M-teorií... Ano, je to kniha z doby před detekcí gravitačních vln a experimentálním potvrzením Higgsovy částice, kdy se spekulovalo o tom, že v jádru Galaxie se nachází milióny černých děr (zatímco dnes víme, že je tam jedna, ovšem o hmotnosti nějakých těch tří až čtyř miliónů Sluncí, že ano). A i když dnes tu máme Verlindeho a MOND teorii, přesto má sjednocení ve vyšších rozměrech pořád své kouzlo (nehledě na to, že ani tyto nové teorie nevysvětlují vše). Mimo jiné jsou úvahy o vícerozměrné geometrii a supersymetrii rozhodně zajímavé a inspirativní... Doporučeno pro zájemce o základní kameny našeho světa, příznivce teoretické fyziky a jejího vývoje - a to tak, že velmi.

Úžasných prvních 110 stran. Pak přišly pro mě méně zajímavé kapitoly, zabývající se příliš historií bádání a staršími hypotézami. Ty odbočky od hlavního tématu byly dlouhé a jen mírně zajímavé, výjimkou byly přesahy do umění - ty se mi líbily. Obrázků není mnoho, ale velmi dobře splňují svůj účel, a to bez zbytečného plýtvání papírem. Od poloviny (cca dvousté stránky), kdy se text vrací více k tématu vesmíru a hyperprostoru (vyjma úplného závěru) byla kniha zase parádní. Kniha určitě stojí za přečtení, ale kvůli druhé čtvrtině (str. 110-201) dávám o hvězdičku méně.