Struktura příběhu převyšuje jeho námět? Nebo je moje hodnocení nevědomé z pohledu obyčejného smrtelníka, který doposud nepoznal taje mystiky a záhad, které mnozí spisovatelé zvěčňují ve svých knihách? Nelze být příliš kritický ale nemohu ani oslavovat. Sympatické postavy váhají nad svojí hloubkou, námět postrádá rozvětvenost, který by mu velmi slušel. Chybí mi znalost Fausta a ďábla, abych pochopil, co je ukryto v textu. Má přesah, který mi uniká, nebo jde pouze o dobře míněnou zábavu, kterou chtěl autor poskytnout čtenáři s mezerami v sečtělosti? Napadá mne slovo OBYČEJNOST... Jak jinak hodnotit řadový, všední příběh s kapkou hříchu v sobě? Oceňuji některé pasáže, které jsou neobyčejně dobře napsané a zaujmou. Ale postupem dalších řádek se rozpíjejí a nenavazují na sebe. Poté se o vás pokouší všednost, která by v takto koncipovaném románu neměla být. Zřejmě náladu románu vystihnu jednou dobře mířenou větou... Nebudete psanému věřit...

Ke štěstí by mi stačilo, pokud by se kniha zabývala situací mladých manželů po přestěhování do Ostravy, do domu po zmizelém písničkáři. Rasovou otázku bych také zkousnul, popis těžkého života dětí v pasťáku také. Mysteriózní linku však nevydýchám, i když chápu, že k hororovému tónu, typu Faustův dům, to často patří. Profesionalita zde také je, ale snad se od autora někdy dočkáme něčeho lepšího a ne nějaký druhý díl Fausta jako u Goetha.