Papírové domky

Posloucháno jako audiokniha a bavilo mne to velice. Nevěděla jsem, do čeho jdu a co mohu očekávat, ale nakonec to bylo velice podmanivé. Líbí se mi, jak tenhle příběh začíná pozvolna, ale čím víc se noříte do příběhu, tím víc se to zhušťuje a zintenzivňuje. Pod kůži se mi to dostávalo pomalu, ale o to silněji. A to mám na příbězích ráda. Jedná se o zajímavou psychologickou hru na pomezí snu, fantazie a reality, kdy se postavám hlava zamotá snadněji, než by si mysleli. A dostat se z těch zmatků ven není žádná hračka. Inspirace Faustem je zde patrná - pokud ten faustovský příběh aspoň trochu znáte, věřím, že ho tady snadno uvidíte. Myslím, že i když ta inspirace je patrná, uměl to autor přesto pojmout po svém a s těmi motivy si tady pohrát. A toho si cením. Audioknihu namluvili Vasil Fridrich a Nina Horáková, kteří si s narací poradili na výbornou - poslouchalo se to moc dobře. Nevím, co přesně mi chybělo, abych hodnotila naplno. Platí ale každopádně to, že knihu mohu doporučit, za pozornost rozhodně stojí.

Ke štěstí by mi stačilo, pokud by se kniha zabývala situací mladých manželů po přestěhování do Ostravy, do domu po zmizelém písničkáři. Rasovou otázku bych také zkousnul, popis těžkého života dětí v pasťáku také. Mysteriózní linku však nevydýchám, i když chápu, že k hororovému tónu, typu Faustův dům, to často patří. Profesionalita zde také je, ale snad se od autora někdy dočkáme něčeho lepšího a ne nějaký druhý díl Fausta jako u Goetha.