Černý kos

Od autora moje první kniha a musela jsem si zvyknout na styl psaní je zvláštní, ale určitě stojí za přečtení. Znepokojivé téma zmizení chlapců ... Vyprávění ve dvou časových linií - Aš 2023, a osmdesátá léta Ostrava Zajímavé je jak autor vložil texty písní od The Beatles tím pochopíme název knihy a různá spojení.... Po celou dobu vás děj drží v napětí

Od Jiřího Klečky jsem poslouchala již audioknihu Papírové domky, která mne zaujala, tak jsem chtěla zkusit i něco dalšího z jeho pera - šla jsem tedy do audioknihy Černý kos. Musím říct, že tohle teda byla dost kláda, dost náročná na poslech. Ne proto, že by snad pan autor neuměl psát. Naopak, je to napsané tak umně, že ta atmosféra na vás prostě padá. Aspoň teda já to tak pociťovala. Autor umí navodit tísnivou atmosféru, ve které vám nebude dobře, a napsat příběh tak, že se to s každou kapitolou zintenzivňuje - udrží vás to v napětí až do konce. Příběh samotný je velice temný, zneklidňující - ve chvíli, když v tom figurují děti, kterým se něco děje, tak to prostě ze samé podstaty má dost silný potenciál, že to bude nepříjemné. A tady to nepříjemné prostě bylo. Bohužel je to o to silnější, že je to něco, co se v nějaké obdobě může reálně dít skutečným dětem v našem skutečném světě - ne jen na papíře. Důvodem, proč nehodnotím naplno, je to, že jsem v počátku byla dost zmatená - hůř se mi orientovalo v těch postavách, kdo je kdo, tak jsem se trochu motala i v tom ději. Což asi není nutně chyba autora - u audioknih se mi to prostě občas stává. Ale jakmile jsem se zorientovala, tak šel poslech jak po másle. Za sebe mohu doporučit, pokud je tohle něco, co by vás zajímalo. Ale asi možná zvažte, v jakém rozpoložení to čtete. Zvlášť pokud jste citlivější povahy...