Panna, orel, nebo láska?

Souhlasím s komentářem uživatelky Barča 008. K tomu, co napsala, navíc doplňuji: Poděkování autorky byla pro mě ta poslední kapka. Já samozřejmě chápu, jak skvělé bylo dát alespoň v knize šanci někomu, kdo ji v reálném životě nedostal. Ale za cenu toho, že někomu jinému seberu absolutně všechno? Paní Wexlerová – fakt vám to připadá normální? A pak tu mám výtku pro redaktora/redaktorku originálu. Možná by neuškodilo, kdybyste se nad tím dělením jednotlivých částí krapet zamysleli. Chybí mi tu Prolog, který by korespondoval s Epilogem a který se nějak zatoulal do první části Panna, jejíž 1. kapitolu bych navíc vyškrtla úplně. Třetí část, rozsekaná na cimprcampr – to je na pár facek. A Epilogu by zase prospělo vyškrtnout z něj jeden dva odstavce. Škoda, že s tímhle nemohl český tým starající se o knihu, nic dělat. U téhle knížky tak pro mě opravdu platí: Je třeba přečíst si anotaci, pokud nechcete v polovině knihy (jako já) chvíli jen nechápavě zírat, než vám dojde, co tím chtěl básník ve skutečnosti říct.

Drew a Shane jsou nejlepší kamarádi. Pokud se na něčem neshodnou, hodí si minci a nechají rozhodnout náhodou. Když do jejich života vstoupí Stevie, oběma se zalíbí a chtějí jí pozvat na rande. A tak jim nezbude nic jiného, než použít svůj osvědčení způsob rozhodování. Padne panna, nebo orel? Jak náhoda ovlivní jejich osudy? Kniha vypráví dvě alternativní verze jednoho příběhu, přičemž se autorka rozhodla odvyprávět nejdřív většinu z jednoho, poté většinu z druhého a teprve ke konci příběhy pravidelně střídala. Tohle uspořádání mi moc nevyhovovalo, protože ačkoli má autorka čtivý styl psaní, tak tím, že jsem u druhého příběhu už věděla velkou část děje z prvního, na mě působily některé jeho části nezáživně. Kdežto konec, kde se jednotlivé verze střídaly pravidelně, byl mnohem lepší. Kniha je krásná, ale něco mi v ní chybělo. Něco, co by z toho udělalo výjimečnou knihu a ne další z mnoha YA příběhů o lásce. Navíc mi přišlo, že si jsou oba dva příběhy až příliš podobné, ale ne tolik podobné, aby vyloženě nezáleželo na tom, jaká strana mince padne. Asi by to chtělo trochu víc odlišnosti. Velké naděje jsem vkládala do samotného závěru, od kterého jsem čekala radikální zpochybnění obou příběhů. Něco ve stylu, že ve skutečnosti na minci nepadlo vůbec nic a tak se může stát cokoli. Ale toho jsem se nedočkala, což je škoda, jelikož by to příběhu dalo úplně jiný nádech. Postavy byly dobře vykreslené a měly zajímavou minulost, ale to je asi tak všechno. Při čtení jsem si k nim bohužel nedokázala najít cestu a přišlo mi, že Stevie zbytečně všechno dramatizuje, což mě iritovalo. Panna, orel, nebo láska? je kniha se skvělým námětem, ale její zpracování je podle mě průměrné. V podobě, ve které autorka příběh představila, by mu podle mě daleko víc slušel film, ve kterém by mohl děj vyniknout. V knize za mě bohužel zapadá mezi spoustu dalších. Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Grada - Cosmopolis.