Pacientky

Tak tento příběh Dáši mě příliš neoslovil. Dáša vdova ,které zemřel manžel při autonehodě si našla přítele ,který je ženatý , to povyražení jí přerostlo přes hlavu a bezhlavě se zamiluje. Když onemocní se zády a čeká ji operace se Zdeněk s ní rozejde. Je postavena před skutečnost, že musí přehodnotit celý svůj dosavadní život a to se jí i podaří. V době hospitalizace na neurologické klinice si vyslechne pohnuté osudy žen a i to ji hodně pomůže.

Pokouší se o mě chřipka, ale v posteli mě neudrží. Nepomohla ani tato knížka. Tuhle věc mám společnou s Dagmarou, hrdinkou tohoto příběhu z nemocnice . Bojím se operace, vyšetření ,k lékaři nechodím. Dagmar to svoje zdraví podcenila a skončila v nemocnici. Tak tu leží a řeší svůj život, který je jen rodina a práce. Ženské na pokoji samozřejmě chtějí být zajímavé , svěřují se svými osudy a často si je přikrášlují. Některé jsou smutné , nejsmutnější jsou ty, kdy bolest způsobí vlastní děti. Život je takový a jiný nebude, ale styl jak si pacientky mezi sebou vypráví je příliš spisovný , plochý bez života, takhle přece nemluví ani profesorka češtiny ve sborovně. Příběh je hodně protahovaný. Doporučuju do postele, do nemocnice , do vlaku, někam, kde se nespěchá, protože tady je spousta času nazbyt.