Odvaha být šťastný

Fumitake Koga napsal řadu úspěšných knih z oblasti osobního rozvoje. Od mládí je silně ovlivněn adlerovskou psychologií. Ičiró Kišimi je japonský filozof. Věnuje se klasické západní filozofii, ale jeho hlavní specializací je dílo Alfreda Adlera, jehož knihy studuje, překládá a představuje východním čtenářům. Principy Adlerovy individuální psychologie využívá také při práci s mladými klienty psychiatrických klinik. Kniha je vedena formou rozhovoru mezi FILOZOFEM a MLADÍKEM. Kniha má 5 částí. Mladík je pedagog a rozhodl se navštívit filozofa a pokládat mu různé otázky související s adlerovou psychologií. ALFRED ADLER (1870 - 1937) byl rakouský lékař a psycholog židovského původu, zakladatel individuální psychologie osobnosti. Byl žákem a spolupracovníkem Sigmunda Freuda. Kladl důraz na začlenění člověka do společnosti. Soustředil se na způsoby, jimiž může člověk usilovat o překonání pocitů méněcennosti. Podnětem k nastoupení na lékařskou dráhu byla smrt jeho mladšího bratra a jádrem jeho myšlení byla vždy otázka: Co znamená pro člověka štěstí? Adler se především zaměřoval na výchovu. Během pobytu na univerzitě se hluboce zajímal o socialismus, ale když po skončení 1. světové války sledoval reality ruské revoluce, ztratil naději v marxismus. Tehdy si uvědomil, že lidstvo nespasí politické reformy, ale pouze reformy v oblasti výchovy. Musím konstatovat, že o adlerově psychologii slyším úplně poprvé. V knize se píše o respektu, empatii, spolupráci, soutěživosti, samostatnosti, práci, přátelství, lásce, mezilidských vztazích aj. To všechno souvisí s touto psychologií. Je těžké tuto psychologii uplatňovat v praxi jako například, když učitel nemůže své studenty pochválit ani kárat. Musí mít s nimi kamarádský vztah. Rozhovory mezi filozofem a studentem jsou zajímavé a nutí čtenáře k zamyšlení. V některých kapitolách je shrnutí nejdůležitějších poznatků a je to zvýrazněno tučným písmem. Na počátku knihy se nachází POZNÁMKA AUTORŮ a v závěru se nachází DOSLOV. V minulosti vyšla od autorů kniha ODVAHA NEBÝT OBLÍBENÝ. Kniha ODVAHA BÝT ŠŤASTNÝ je jakýmsi volným pokračováním. Citáty: Štěstí není něco, z čeho se můžeš radovat, pokud zůstaneš tam, kde jsi. Člověk musí jít dál a dál po cestě, kterou se vydal. Náboženství objasňuje svět prostřednictvím příběhů. Dalo by se říct, že bohové jsou protagonisté rozsáhlých příběhů, které náboženství používají k výkladu světa. Naproti tomu filozofie odmítá příběhy. Snaží se objasnit svět pomocí abstraktních konceptů, v nichž nevystupují žádní protagonisté. Nežijte proto, abyste naplňovali očekávání druhých. Bez respektu nemůže fungovat žádný dobrý mezilidský vztah a bez dobrých vztahů nemají slova potřebnou sílu. Empatie je dovednost, přístup, jenž se projevuje, když člověk kráčí po boku toho druhého. Adlerovská psychologie obhajuje horizontální vztah, v němž se projevuje princip spolupráce. Člověk s nikým nesoutěží a nikdo nevyhrává ani neprohrává. Není důležité, jestli jsou mezi jedinci rozdíly v úrovni znalostí a schopností. Všichni lidé jsou si rovni, bez ohledu na školní či pracovní výkony, protože hlavním smyslem utváření komunity je samotný akt spolupráce. Pokud žiješ a nejsi sám sebou, neustále se srovnáváš s druhými a snažíš se vyzdvihnout svou odlišnost, ale takovým způsobem života klameš druhé i sám sebe. Nikdo nemá stejnou tvář. Poradenství je převýchova směřující k samostatnosti a poradce je pedagog. Pedagog je poradce. Z mezilidských vztahů pramení i veškerá radost. Člověk, který by žil sám v celém vesmíru, by vedl naprosto nudný a nezajímavý život, protože by sice neměl problémy, ale neznal by ani radost. Adler řekl, že přátelství znamená „vidět očima druhého, slyšet ušima druhého a cítit srdcem druhého.“ Podle Ericha Fromma je respekt „schopnost vidět člověka takového, jaký je“ a „oceňovat, že je, jaký je.“

Trochu netradiční kniha o výchově. Jak viděl výchovu Adler. Druhým hlavním tématem knihy je láska. Rozhovor mezi filozofem a mladíkem nepůsobil vůbec přirozeně, účelovost byla zřetelná. V závěru autoři vybízejí, ať si Adlerovy myšlenky každý přebere a přizpůsobí je, aby odpovídaly současné době. Překvapilo mě, že kniha je překladem z angličtiny, ne z originálu. Myslím, že s překladem překladu se z originálu víc ztrácí. "Odpovědi nemůžeš získávat. Musíš k nim sám dospět."