Očistec

V závěru Violetí ságy se K.H. tak trochu utrhla ze řetězu a zasypala mě mraky postav a s nimi velkým množstvím vedlejších linek příběhu. Nakonec ale vše do sebe vcelku slušně zapadne a několikasetleté "prokletí" rodiny Segethů dojde uspokojivého finále. Sága bavila a celkovým pojetím mě připomněla mnou a synem milovaný Kulhánkovic Noční klub byť s menší dávkou vtipu a kolísající dynamikou vyprávění. Mimochodem, bichle je bohatě proložena původními kresbami paní autorky. Bod navíc za to.

Konečně pořádní upíři, žádné zromantisované postavy. Moc se mi líbilo autorčino pojetí vzniku upírů, jejich přeměna a způsob ovládání smrtelníků. Autorka vytvořila komplexní a uvěřitelný svět. Samuela jsem si oblíbila hned na začátku a všechna jeho utrpení prožívala s ním. Bavilo me střídání vyprávění z pohledu různých postav. Půl hvězdičky ubírám za konec. Za to neuvěřitelně rychlé zlikvidování Tima. Za tu původní postavu, původní něco,.. Nějak mi to nesedlo, nedokázala jsem si to pořádně představit a uvěřit tomu. Raději bych zůstala u záporné postavy a modrého fluida..