Na další setkání s Rebeckou Martinssonovou po poměrně dlouhé době jsem byla docela zvědavá. Zatím se mi do rukou dostaly její první dva případy, ze kterých jsem ovšem tak úplně nadšená nebyla. Zde jsem ale musela změnit názor a jsem za to opravdu ráda ;-). Už začátek knihy je výborný. Jako úplně první se najde medvěd s podivným obsahem žaludku. Brzy poté je zavražděna Sol-Britt Uusitalová. Podezřelou zbraní jsou vidle. Její malý vnuk Marcus, kterého do té doby vychovávala, zmizí, její syn byl před třemi lety zabit při nehodě. A jejího otce (prý) napadl a sežral medvěd a také její babičku, krásnou učitelku Elinu Petterssonovou, před lety někdo zavraždil. Naštěstí je tady Rebecka Martinssonová, která nevěří, že by v rámci jedné rodiny mohlo dojít k tolika tragickým úmrtím, a začne za tím hledat něco (případně někoho) jiného a hlavně konkrétního... Sice ji její šéf suspenduje, ale ona se tím nedá odradit, vezme si dovolenou a začne vyšetřovat všemu a všem navzdory ;-). Autorka tentokrát vsadila na dvě dějové linky - jednu z let 1914-1915 a druhou z doby vyšetřování. Současný děj je popsán přímočaře, nenuceně a hodně podrobně. Kromě toho se však stále vracíme do minulosti, kdy začala babička zavražděné pracovat jako učitelka a zamilovala se do ředitele městského dolu. Události z minulosti a současnosti jsou spolu tak silně propojeny, až nakonec vyústí v opravdu působivé finále! ;-) Za to všechno si tento případ zaslouží plný počet a doporučení milovníkům dobrých thrillerů z mrazivého severu :-).

Pěkně vymyšlený detektivní příběh Hjalmara Lundbohma (skutečná historická osobnost) a krásné a svobodomyslné mladé učitelky, jejichž vztah nezůstane bez následků. Inu, to se stává, ale málokdy vede takové společenské faux pas k vyvraždění téměř celé rodiny o sto let později. Padouch z roku 1919 byl čtenáři znám prakticky od začátku, padouch současný docela překvapil. Líbí se mi, že se autorka dokáže se zápornými postavami náležitě vypořádat.