Obejmu tě

Obejmu tě pro mě byla nádherná, jemná a lidská kniha, která si mě získala hlavně atmosférou a vztahy mezi postavami. Nejvíc jsem si zamilovala přátelství mezi Mikim a Olivií , bylo opravdové, laskavé a přesně takové, jaké si člověk přeje v životě mít. Velké kouzlo pro mě mělo i prostředí knihkupectví, ve kterém Olivie pracovala. Celá kniha díky tomu působila útulně, klidně a skoro jako bezpečné místo, kam se člověk rád vrací. A vztah mezi Alexem a Olivií? Ten byl napsaný nádherně. Žádné přehnané drama, ale jemné, postupné sbližování plné emocí, které působilo přirozeně a upřímně. Právě tahle pomalu rozvíjející se romantická linka mě chytla za srdce nejvíc. Kniha ve mně zanechala pocit tepla, něhy a připomněla mi, jak důležité jsou blízkost, přátelství a obyčejná lidská opora. Určitě doporučuji všem, kteří mají rádi citlivé příběhy o lidech, vztazích a emocích.

Měla jsem možnost přečíst si tuto knížku v rámci knižní štafety, pořádané přímo autorkou Silvií Minaříkovou. Mladá dívka Olivie prožila v šestnácti letech traumatizující situaci, která jí od základů převrátila další život. Potýká se s panickými stavy, nočními můrami, sebemenší nečekaný dotek především od mužů ji dokáže zcela paralyzovat. Jediní dva lidé z Oliviina okolí, kteří znají její minulost, jsou její starší bratr Dan, s kterým Olivie žije v jednom bytě a Oliviin nejlepší kamarád a bývalý spolužák Miki. Na tyto dva se Olivie může bezpodmínečně ve všem spolehnout, jsou jejími ochránci. Olivie miluje knihy a každou volnou chvilku si čte, proto si také zvolila práci v knihkupectví, konkrétně v dětském oddělení. Je tu ale ještě Danův kolega z práce a současně jeho nejlepší kamarád Alex, který tráví v bytě Dana a Olivie každou volnou chvilku. Od pohledu působí jako velký drsňák a stále se trefuje do Olivie svými sarkastickými poznámkami. Dan pracuje s Alexem u policie a poté, co zjistí, že novou kolegyní Olivie se stala manželka podezřelého v jednom případě, dostanou Dan s Alexem nápad pronajmout si dům v sousedství tohoto podezřelého a nastěhovat tam Olivii společně s Alexem, kteří mají předstírat pár. Olivie a Alex jsou jako noc a den a hlavně Alex není obeznámen s Oliviinou minulostí a nemá zkušenosti s tím, jak jí pomoct s jejími démony. Naštěstí se ukáže, že Alex se dokáže o Olivii velmi spolehlivě postarat a dokáže ji motivovat, aby se přestala bát opustit své zavedené zvyky a zkoušet znovu normálně žít. K tomu všemu se přidává i nově vznikající vztah mezi nimi. Knihu jsem přečetla v rekordním čase dvou dnů, což se mi běžně nestává. Začala jsem číst a nešlo přestat. Líbí se mi velmi výstižný popis Oliviina psychického stavu, její pomalé, ne vždy jednoduché krůčky k normálnímu životu, jež jí pomáhá nastartovat právě Alex, který pod slupkou drsňáka se sarkastickými poznámkami skrývá citlivou duši. Částečně je věnován děj i detektivní lince. U té bych možná uvítala, kdyby jí bylo věnováno více prostoru. Ale jinak nemohu knížce nic vytknout, pro mě je to jedna z nejlepších knih, které jsem letos četla.