O lásce

Láska. Lásky. Lásce. Lásku. Lásko! O lásce. S láskou. Pokorná žačko má, mně se zdá,že změníš se mou výukou v maturantku, jež poté v lásce zvládne i školu vysokou Verše mnohdy provokující, mnohdy tesklivé, mnohdy žalující - ale vždy náladově bezprostřední a vždy plné lásky... Byl tehdy krásný letní den. Samo slunce mi pomáhalo ocenit vaše krásné tělo pod hedvábím a saténem. Ani se mi nechce věřit, že ruce, které napsaly tyto verše dokázaly též stisknout kohoutek revolveru. Prokletá láska - prokletý osud - prokletý básník - díky své poezii nesmrtelný. Když nazdařbůh jsme včera hovořili, mé oči do vašich se vpily. I vaše oči sledovaly mé během té rozmluvy, tak rozmarné... A právě včera naděje mě zpila. Srdce se ptá, zda oprávněná byla, či neuletí-li jak plachý pták. Tomu tak není, že? Že tomu není tak? Krásně strávené poetické odpoledne s jedním prokletým básníkem.

O lásce, o víře, naději o žáru duše i těla o cestě ke štěstí raději o touze co srdcem chvěla...