Další kniha M. Fišarové reflektuje nepříjemné téma: proč ovdovělá máma dvou šikovných dětí přizve do jejich neúplné rodiny mužského, nejenže se nepodílí na příjmech ani na chodu domácnosti, ale naopak na ní parazituje a dopouští se domácího násilí nejen na matce, ale i na dětech? Deváťačka Nikola tohle nedovede pochopit, a my čtenáři s ní určitě budeme zajedno. Takže jen se zděšením sledujeme, jak na nedospělou Nikolu přecházejí povinnosti, které nestíhá a nezvládá její máma, jak se Nikola – ačkoli vůbec není hloupá ani líná – zhoršuje ve škole právě v době, kdy by měla usilovat o co nejlepší výsledky potřebné pro SŠ studium. Jak jí mezi prsty protéká ten nejkrásnější čas, kdy většina z nás měla kolem sebe dobré kamarády, případně prožívala první lásku . . . Kniha má úžasné věnování a velmi smutný doslov, ale právě proto velmi doporučuju!

Krásný, dojemný a poutavý příběh. Ze začátku mě to moc nebralo, ale potom jsem se do knihy začetla. Byla to asi jediná knížka u které jsem nebrečela jen na konci... Martínek byl super brácha, díky němu Nikola věděla, že má cenu žít. Přišlo mi strašně dojemný a zaklepala jsem očičkama, když se Martínek rozhodl, že si bude přát, aby Nikola jela na lyžák. Zdeněk byl fak takovej______!!! Když děti bil, byla jsem na něj NEHORÁZNĚ naštvaná. Doslov mě úplně zarazil, vůbec jsem nevěděla, že číslo týraných dětí v ČR je tak vysoké. Po přečtení knížky jsem si uvědomila jak dobře se mám já.