Než vystydne káva

Odporúčam prečítať. Dlho som nečítal knihu ktorá ma tak chytil za srdce. Hlavne posledné 2 príbehy. Nie každému to sadne, ale kto čítal niečo od japonských autorov, tak štýl rozprávania mu určite nebude vadiť. Pred pár rokmi som frčal na japonských rozprávkach, ako je Princezná Mononoke, Cesta do fantázie, alebo Zámok v oblakoch, a preto viem, čo japonský tvorcovia dokážu. Dokážu vyzdvyhnút ľudské hodnoty na ktoré v tejto dobe zabúdame. Zabúdame medzi sebou verbálne komunilovať. Nahrádzame si všetko facebookom, Instagramom, alebo Tweetrom. Naháňame sa za materiálnym svetom a pri tom si neuvedomujeme, že najvzácnejšie veci čo si môžme priať je rodina, priatelia a životný partner. V tejto knihe majú možnosť návštevníci kaviarne cestovať v čase do minulosti a v jednom príbehu dokonca do budúcnosti. Pravidlá sú kruté, lebo prítomnosť po návšteve minulosti nie je možné zmeniť, a pri tom máte obmedzený čas, kým nevychladne káva. Myšlienka perfektne spracovaná. Príbeh sa často opakoval, tak že knihu je možné čítať aj s dlhšími prestávkami. Návštevníci kaviarne sú medzi sebou prepojený a preto vzniká skvelá atmosféra.

Poetické vyprávění pomalu plynoucí, japonská kavárnička s úžasnou atmosférou a čtyři příběhy, které vás zcela pohltí. Stačí se jen pohodlně posadit do křesla s horkou, dobrou kávou a číst. str. 135 "Voda teče z vyšších míst na místa níže položená. To je způsobeno gravitací. V lidském srdci také existuje něco jako gravitace. Nedokážeme lhát lidem, které uznáváme a kterým důvěřujeme. Odhalíme jim své skutečné pocity, zvlášť když se snažíme skrýt smutek nebo nějakou slabinu. V takové situaci je snazší mít před sebou někoho, s kým nemáme tak blízký vztah. Pro Hirai byla Kei partner, kterému se mohla úplně otevřít. Měla silnou emoční gravitaci." EMOČNÍ GRAVITACE - to se mi fakt líbilo. Je dobré cestovat do minulosti, i když tím nezměníme přítomnost, ale někdy díky tomu můžeme trochu změnit naše myšlení v budoucnosti. Kouzelná kniha, překrásná grafika a k dokonalosti je tu záložka ve tvaru kouře, který stoupá vzhůru z horké kávy. Milé, laskavé a emotivní.

„Pokladna v této kavárně bude nejspíš nejstarší dosud používanou pokladnou. .. Vypadala tak trochu jako psací stroj, a snad proto, aby ji nebylo jednoduché ukrást, vážila jen sama o sobě čtyřicet kilogramů. Při zadávání částky doprovázelo každé zmáčknutí tlačítka hlasité cinknutí. … Káva … a toust … a kari rýže … míchaný parfait … cink cink cink cink …“ Kavárna je pro mě synonymum pro příjemný prostor, mám kávu a pohodové prostředí kavárny ráda … „Káva, kterou v této kavárně podávají, se obvykle označuje jako moka. K její přípravě se používají výrazně aromatická zrna … má mírně nakyslou chuť a je trochu specifická … a tak ji nevyhledává každý.“ Takže je jasné, že mě titul téhle knížky ihned zaujal, navíc anotace hovořila o zvláštním a zajímavém cestování časem … „přítomnost se nezměnila … změnily se jen ony … díky návratu do minulosti změnily svůj způsob myšlení“. Jen na chvilku – než vystydne káva – měly 4 návštěvnice této zvláštní kavárny, šanci … pochopit, a dát prostor pro vyjádření svých skutečných! pocitů. Leccos /co byste možná ani nečekali/ se pak totiž v životě vyjasní. Zajímavý námět, k tomu ještě japonské reálie, a poměrně pozitivní komentáře, to vše dohromady slibovalo dobré čtení. Po několika stránkách a prvním ze čtyř příběhů ovšem přišlo mírné zklamání. Cožpak o to, čtení to dobré bylo, ovšem, jak všichni ze školy víme, dobré, to je za 3, a u 3* i zůstalo – knížku hodnotím jako spíš odpočinkové čtivo, u kterého máte ovšem šanci se zamyslet, má osobitou myšlenku, kterou rozvíjí a která je určitě zajímavá, emoce a pocity jsou totiž velké téma – v této knížce se jich autor ale dotýká jen mírně a zlehka, ale co vlastně, tohle můžu prominout … do kavárny se to přeci hodí! :-) Škoda jen, že jsem od prvopočátku měla neodbytný pocit, že „čtu“ romantický film – předpřipravený scénář pro film (jako film z prostředí kavárny – určitě to bude skvělé), a teď už vím proč, teprve po dočtení jsem zjistila, že autor je původně scénárista a divadelní režisér a knížka vznikla až následně, z původní divadelní hry – a to je na textu opravdu znát!