Nevím kudy kam

Nevím, proč Formanové dávám neustále další a další šance, když jediná kniha, která se mi od ní kdy líbila, byla Zůstaň se mnou. A to jsem ji navíc ještě četla ve třinácti, což vypovídá o tom, že jsem na četbu tehdy neměla moc vysoké nároky a je možné, že teď už bych se na kdysi oblíbený příběh dívala jinak. Každopádně tato kniha je zdlouhavá, i když má jen 248 stran. Má zbytečné pasáže... A také je dost naivní a dle mého nepravděpodobná. Ale člověk nikdy neví, koho potká a jak ho to může ovlivnit. Vzhledem k tomu, že se kniha odehrává v jednom jediném dni, mi však jednání postav přijde hodně zvláštní. Asi úplně nevěřím až na takovou osudovost a pocity typu "Znám ji minutu, ale mám pocit, že vlastně celý život." Postavy, ale byly vlastně docela dost sympatické. Hlavně Nathaniel s Freyou. Vadilo mi, že další příběh Young Adult se neobešel bez homosexuality, ale na to už si čtenáři začínají v tomto žánru zvykat. Co se mi velmi líbilo, ale nebylo to dle mého názoru dostatečně využito, bylo téma ztráty, zrady a rodičovské moci. O tom, jak se zraněné "děti" snaží neustále upoutávat pozornost svých rodičů, kterým nestojí za to, aby je přijali takové, jakými jsou. Zachraňují je a viní se z jejich chyb. Je to smutné, bolestivé a bohužel zřejmě velice časté. Myšlenka spojit všechny hrdiny tímto utrpením byla dobrá, ale nedostatečně prozkoumaná. U této autorky však není nic nového pod sluncem, že vezme aktuální a zajímavé téma a pak není schopná se dostat pod povrch. Spíše nedoporučuji. Avšak knihu nezavrhuji. Věřím, že si najde někoho, pro koho bude tím, co právě dotyčný bude potřebovat.

Freya, Nathaniel a Harun, náhodné setkání tří mladých lidí. Když se tři osudy v jeden okamžik protnou, může se budoucnost ubírat jiným směrem. Kniha o hledání, samotě a bolesti, ale i naději, novém přátelství a pohledu na život. Zaráží mě hrubka ve jménu hlavní hrdinky v anotaci, v celé knize je Freya psána s ypsilon.