Nevím kudy kam

Nevím, proč Formanové dávám neustále další a další šance, když jediná kniha, která se mi od ní kdy líbila, byla Zůstaň se mnou. A to jsem ji navíc ještě četla ve třinácti, což vypovídá o tom, že jsem na četbu tehdy neměla moc vysoké nároky a je možné, že teď už bych se na kdysi oblíbený příběh dívala jinak. Každopádně tato kniha je zdlouhavá, i když má jen 248 stran. Má zbytečné pasáže... A také je dost naivní a dle mého nepravděpodobná. Ale člověk nikdy neví, koho potká a jak ho to může ovlivnit. Vzhledem k tomu, že se kniha odehrává v jednom jediném dni, mi však jednání postav přijde hodně zvláštní. Asi úplně nevěřím až na takovou osudovost a pocity typu "Znám ji minutu, ale mám pocit, že vlastně celý život." Postavy, ale byly vlastně docela dost sympatické. Hlavně Nathaniel s Freyou. Vadilo mi, že další příběh Young Adult se neobešel bez homosexuality, ale na to už si čtenáři začínají v tomto žánru zvykat. Co se mi velmi líbilo, ale nebylo to dle mého názoru dostatečně využito, bylo téma ztráty, zrady a rodičovské moci. O tom, jak se zraněné "děti" snaží neustále upoutávat pozornost svých rodičů, kterým nestojí za to, aby je přijali takové, jakými jsou. Zachraňují je a viní se z jejich chyb. Je to smutné, bolestivé a bohužel zřejmě velice časté. Myšlenka spojit všechny hrdiny tímto utrpením byla dobrá, ale nedostatečně prozkoumaná. U této autorky však není nic nového pod sluncem, že vezme aktuální a zajímavé téma a pak není schopná se dostat pod povrch. Spíše nedoporučuji. Avšak knihu nezavrhuji. Věřím, že si najde někoho, pro koho bude tím, co právě dotyčný bude potřebovat.

Nevím, proč Formanové dávám neustále další a další šance, když jediná kniha, která se mi od ní kdy líbila, byla Zůstaň se mnou. A to jsem ji navíc ještě četla ve třinácti, což vypovídá o tom, že jsem na četbu tehdy neměla moc vysoké nároky a je možné, že teď už bych se na kdysi oblíbený příběh dívala jinak. Každopádně tato kniha je zdlouhavá, i když má jen 248 stran. Má zbytečné pasáže... A také je dost naivní a dle mého nepravděpodobná. Ale člověk nikdy neví, koho potká a jak ho to může ovlivnit. Vzhledem k tomu, že se kniha odehrává v jednom jediném dni, mi však jednání postav přijde hodně zvláštní. Asi úplně nevěřím až na takovou osudovost a pocity typu "Znám ji minutu, ale mám pocit, že vlastně celý život." Postavy, ale byly vlastně docela dost sympatické. Hlavně Nathaniel s Freyou. Vadilo mi, že další příběh Young Adult se neobešel bez homosexuality, ale na to už si čtenáři začínají v tomto žánru zvykat. Co se mi velmi líbilo, ale nebylo to dle mého názoru dostatečně využito, bylo téma ztráty, zrady a rodičovské moci. O tom, jak se zraněné "děti" snaží neustále upoutávat pozornost svých rodičů, kterým nestojí za to, aby je přijali takové, jakými jsou. Zachraňují je a viní se z jejich chyb. Je to smutné, bolestivé a bohužel zřejmě velice časté. Myšlenka spojit všechny hrdiny tímto utrpením byla dobrá, ale nedostatečně prozkoumaná. U této autorky však není nic nového pod sluncem, že vezme aktuální a zajímavé téma a pak není schopná se dostat pod povrch. Spíše nedoporučuji. Avšak knihu nezavrhuji. Věřím, že si najde někoho, pro koho bude tím, co právě dotyčný bude potřebovat.

Rozjezd děje pro mě byl vyloženě utrpením, nedokázala jsem se do knihy začíst. Přibližně na začátku druhé třetiny se vše obrátilo, kniha získala spád a já se nedokázala odtrhnout. Celkově na mě kniha působí dost depresivně a ponuře, což mi vůbec nevadilo. Všechny tři postavy mi byly neskutečně sympatické. Co mě ale namíchlo je otevřený konec. Všechno se vyvíjelo dobře a najednou tečka/konec. To nee! Samotný příběh je skvělý, dojemný a plný naděje. Není to autorčin must have, ale komu vyhovuje její styl psaní, tak ani tato kniha ho nezklame.