Nepatrná ztráta osamělosti

Skvělý, silný příběh z temného období našich dějin podle skutečnosti. Je květen 1945 a lidé oslavují konec války a do tohohle veselí se do rodné Prahy z pekla na pokraji svých duševních a fyzických sil vrací osmnáctiletý Petr Stein, Žid, který přežil koncentrační tábor i pochod smrti. Jenže po návratu DOMŮ je všechno úplně jinak než bylo dřív... To poslední přání s husou je autobiografický prvek autorova dědy, který také přežil koncentrák a pochod. Nemám ráda tento typ obálek, kdy je název knížky rozkouskován, že ho pomalu nemůžu přečíst, ale k tomuto příběhu se úplně hodí. Temnota a pod různými úhly světla vysvitaji části názvu knihy a zároveň i v temnotě jména postav vystupujících v příběhu. Autorovi se jeho prvotina moc povedla a zasloužená cena Magnézia Litera za debut roku 2024 Konec možná trošku zdlouhavejší Doporučuji Pozoroval jsem ho, zda za tím vším jeho optimismem nevězí něco jiného, nezdálo se, že by se přetvařoval. Asi to tenkrát v noci byla jen slabá chvilka ...

Posloucháno na podcastu ČRo. Během poslechu, celých 20 dní se moje vnímání knihy měnilo. Zpočátku to byl soucit s Petrovým osudem, s osudem všech Židů za války, myslím, že bylo jedno odkud pocházeli. Já to vnímám tak, že to byli především lidé, kteří najednou neměli nic. Ztráta majetku byla jistě nepříjemná, ale ztráta životů, rodin a vlastně celého židovství v té době nenahraditelná. Petrovi a dalším přeživším jsem fandila a přála do dalšího života jen to dobré. Rány na těle se zahojí, ale ty na duši ne. Dokud čekal, zda se jeho rodina vrátí, doufal, že se všechno vrátí s ní. Ale pak zjistil, že se musí postarat sám o sebe. I v jeho chování jsem zaznamenala určitou revoltu, určitě i pochopitelnou. Mladý chlapec v době, kdy se formuje jeho osobnost zažije všechno to, co zažil. Nemá nikoho, kdo by mu šel příkladem v dalším životě, kdo by se za něho postavil. Možná má pocit, že musí všechno v životě dohnat. Pak zase vzpomínky a okolnosti doženou jeho. Alkohol, sex, pocit opuštěnosti, pokus o sebevraždu. Rozhodnutí, cesta do Palestiny. Představuji si, že alespoň tam konečně začal žít. Hlas Matouše Rumla, kterého mám velmi ráda, jako by ke knize patřil. Pro mě je u audioknih velice důležité, kdo je čte, musím mu ten příběh prostě věřit a zde se to povedlo na výbornou.