Tohle byla veliká krása - a jedna z nejzajímavějších knih letošního roku. Petr Stein, osmnáctiletý navrátilec z lágru, a jeho provizorní čas mezi květnem 1945 a červnem 1946 (plus ve flashbacích pár let zpátky, doba okupace, koncentrák, pochod smrti). Čekání na návrat rodiny z Osvětimi, spolubytí s různě orientovanými vrstevníky (Icek je jedna z nejpozoruhodnějších postav), osahávání možností intimních vztahů, přizpůsobování se světu, který se definitivně změnil, zároveň hledání vlastní cesty a snad přitakání životu (s jistou výhradou). Píšu obecně, abych příliš nespoilerovala, ale největší síla románu tkví v jeho konkrétnosti. Zdánlivě pouhé plynutí dnů, jakýsi "tanec tak rychlý, jak jen ho hrdina tančit dokáže", se opírá o fakticky přesný popis života Židů (nejen) v poválečné Praze a empatický vhled do duše člověka, který se rozhlíží a tápe mezi možnostmi existence. K tomu zajímavá struktura (viz srovnání dvou útěků, jednoho z pochodu smrti, druhého směr vybrané místo k životu) a vzorná, atmosférotvorná práce s jazykem.

Tahle knizka byl vyborny ctenarsky zazitek. Sdilela jsem s hlavni postavou vsechnu beznadej, starosti i radosti a byla pribehem absolutne pohlcena. Po vsech pribezich z koncentracnich taboru, ktere jsou k dostani, jsem rada, ze se autor pustil do pribehu PO a dokonale popsal a prenesl na ctenare vsechny pocity hlavniho hrdiny.