Nenásilná komunikace

Kdybych byl pro povinnou četbu, tahle kniha by na seznamu povinné četby byla. Princip nenásilné komunikace znám léta, praktikuji podobnou dobu, nicméně stále je co zlepšovat a stále bude. Nenásilná komunikace je potřeba pro komunikaci s cizími lidmi, se svými blízkými i pro komunikaci sám se sebou. V zásadě lze zjednodušeně říct, že se skládá ze čtyř kroků: Pozorování, Pocity, Potřeby, Prosba. Každý krok má svůj důvod a svá pravidla. A o tom jak v praxi ji používat je celá kniha, na praktických příkladech, ze života. 1. Pozorování je popis situace bez hodnocení, která přispívá k tvé pohodě nebo naopak nepohodě. 2. Pocity je čistě popis emocí nebo tělsné pocity, které spouští pozorování (nicméně vyvarovat se náznaku příčiny). 3. Potřeby je popis potřeb nebo na čem ti záleží (spíše než tvoje preference nebo konkrétní čin). "Empaticky přijímám to, co by ti obohatilo život, aniž v tom slyším nátlak." 4. Konkrétní činy, které si přeješ tady a teď. Princip jednoduchý, v praxi účinný, prospěšný, nicméně stále je co vylepšovat, např. v jak moc emočně vypjatých situací je jich člověk schopen použít. Doporučuji.

Ano, ano a znovu ano. Znalost nenásilné komunikace je v dnešní době must-have. Kniha seznamuje s principy nenásilné komunikace a uvádí reálné příklady z praxe, takže je vše snadno představitelné.