Nenásilná komunikace - základní myšlenky

Šest kapitol, šest částí nás provází myšlenkovým světem zakladatele metody nenásilné komunikace, knihy, která byla vydána deset let po jeho smrti. Kniha je dobrým úvodem k dalším jeho knihám, jejichž názvy jsou obsaženy v této publikaci. Jejich více než deset a dalších více než dvacet odkazů směřují na další Rosenbergovi myšlenky. Knihu lze číst, podobně jak doporučuje editorka buď postupně kapitolu po kapitole, pokud se čtenář s metodou teprve seznamuje, případně vybírat si jednotlivé dílčí celky podle zájmu a chuti. Kniha není klasickým dílem, které by mělo úvod, samotný text a závěr, protože jde o výběr díla autora. Velmi dobře je strukturovaná do krátkých odstavců, jenž vždy odkazují na bohatý odkaz v literatuře. Pokud by snad čtenář měl zájem číst citáty a části podle základních pojmů (např. špatný, empatie, oslava apod.) je možné zabrousit do rejstříku a přeskakovat podle číselníku stran. Dobré a užitečné jsou i tabulky v zadní části věnující se základním procesům, pocitům či konceptům. Kniha začíná základy nenásilné komunikace, uvedené stěžejním citátem, kapitola je pak rozdělována podkapitolami a v sedmdesáti stranách jsou vloženy některé citáty na celou stranu, nahrazující obrázky v jiných knihách. Jen v první kapitole je jich devět. Druhá část se věnuje překážkám nenásilné komunikace, jako jsou násilí, vztek, předsudky, autorovy myšlenky je dokážou popsat, vysvětlit a dát do nové perspektivy vnímání. Zatímco druhá část se zaměřuje na negativní pojmy, třetí se věnuje empatii a zde si dovolím použít i citát, který mne zaujal: „empatie nám umožňuje vnímat náš svět novým způsobem a posunout se kupředu.“ Vyjadřuje podle mne jednu se základních myšlenek, jak přemýšlet o změnách v uvažování, myšlení. První tři části jsou ještě rozděleny na 8 kapitol, vždy očíslovány a uvedeny nadpisem. Čtvrtá část prohlubuje nenásilnou komunikaci k druhým lidem, neboť se věnuje její perspektivě ve vztazích a má 4 podkapitoly. Dostává se i otázce konfliktů i dlouhodobých vztahů. Takřka nenásilně v páté kapitole směřuje k širší skupině osob, k nenásilné komunikaci ve společnosti, v šesti kapitolách se dostaneme k pojmům trestu, odměn, vzdělání či práce. Závěrečná kapitola pak ve třech částech je ještě praktičtější, neboť uvádí čtenáře ne možnosti, jak může použít nenásilnou komunikaci jako způsob života. Kniha je opakovaně použitelná a na závěr bych použil ještě druhý citát, jež mne velmi oslovil: „Jsme odpovědni za to, co slyšíme ve slovech druhých lidí a za to jak jednáme.“