Neloučím se navždy

Níže jsou napsané tak rozsáhlé komentáře, že já mohu jen napsat - po otevření knihy a začtení se, vás čekají emocemi zaplněné stránky, smutek, bolest, brutalita a to vše tak dokonale napsané, že i když knihu odložíte stále nad jejím obsahem budete přemýšlet.

Han Kang je čerstvá nositelka Nobelovy ceny za literaturu. A právem. Ve své novince se zabývá skutečnou historií Koreje. Píše krásně, až snově, a přitom předkládá krutou pravdu. Jednoho dne se hlavní hrdinka – spisovatelka rozjede na přání kamarádky na ostrov Čedžu, aby se v jejím domě postarala o papouška. Po náročné cestě ve sněhové vánici se dostává do horské vesnice, kde postupně odhaluje historii kamarádčiny rodiny. Tím se dostává do doby počátků Korejské republiky, kdy došlo k masakrům při povstání právě na ostrově Čedžu. Moje první setkání s autorkou dopadlo na výbornou a vím, že si od ní potřebuji přečíst i další knihy. Používá krásný jazyk, a to i když poukazuje na smutné a kruté historické události. Příběh je poskládaný ze vzpomínek, ze současnosti, ze snů i z představ. Chce to číst pozorně, aby vám nic neuteklo. Postupně si budete skládat jednotlivé střípky a vznikne před vámi obraz. Obraz historie, která se neustále odráží i v přítomnosti. Měla jsem pocit, že čím dál se v knize dostávám, tím více mě celý příběh pohlcuje a uchvacuje. Ke konci jsem se již nemohla od textu odtrhnout, nechala jsem se autorkou vést a věřila ji každé slovo, i když by se něco mohlo zdát zmatené a neuchopitelné. Skutečné historické události jsou tu zpracovány zase trochu jinak, než jsme v příbězích zvyklí. Je to tajemné, někdy na pomezí mezi nebem a zemí, zároveň tu jsou části až jakoby dokumentární. Skvěle je tu sepsán i doslov, který vám prozradí více o tragické kapitole korejských dějin. Rozhodně zajímavá kniha a já se moc těším i na další autorčiny knihy.