Neloučím se navždy

Hluboce se klaním paní Spisovatelce, která se nebojí tak těžkých témat z korejské historie a zpracuje je tak nádherným bohatým a lyrickým jazykem. Knihu s pokorou vkládám na čestné místo v mojí pomyslné knihovničce. Četla jsem všechny její knihy, které u nás vyšly a vše mohu jen vřele doporučit.Velký obdiv patří i paní překladatelce.

Miluji asijskou literaturu. Je obvykle diametrálně odlišná od západních děl nebo i od toho, co vychází u nás. Většina knih je velmi poetických, děj osciluje mezi realitou a snem, čtenář má spoustu prostoru pro představivost. Pokud máte tyto aspekty v knihách také rádi, rozhodně sáhněte po Han Kang. Neloučím se navždy je přesně ten typ knihy, u které přemýšlíte, zda se ocitáte v realitě nebo ve snu. Nádherné poetické popisy přírody a sněhu, zobrazeny v kontrastu syrovosti smrti. Moc se mi líbí, s jakou pokorou autorka píše, ať už je to pokora k ostatním lidem, přírodě, individualitám. První část knihy jsem si užila moc. Neloučím se navždy je kniha, kde si nebudete užívat děj, zápletku, vyvrcholení, nýbrž samotný průběh, jazyk, použitá přirovnání, poetičnost. Silné ženské hrdinky jsou základním stavebním kamenem příběhu. A Han Kang s nimi opravdu umí pracovat. Druhá půlka knihy už obsahuje větší vhled do historie ostrova Čedžu a krveprolití, ke kterému došlo v polovině 20. století. Pokud o povstání nic moc nevíte, doporučuji přečíst si nejdříve doslov, který vám možná pár informací přiblíží (nečekejte vysvětlení v samotném příběhu). Přiznám se, že druhá část knihy mi trochu zkazila dojem. S dějinami Čedžu nejsem úplně srozuměna, druhá část navíc byla náročná na pozornost - historie se prolínala se současností, stejně tak se sen prolínal s realitou. Jak jsem psala v úvodu, přesně tohle mám obvykle v knihách ráda, ale tady jsem se místy už ztrácela... Finální hodnocení je každopádně 4/5, protože ve mně příběh zanechal silný pocit. Je to jedna z těch knížek, které chci mít ve své knihovně a v budoucnu se k nim vracet. Prostě Han Kang. .