Neklidná krev

Rowlingová prostě umí, ať si říká kdo chce co chce. Téměř tisíc stran a člověk chce stále číst a číst a číst i když je kolem hodně vaty, jako například jestli Robin bolí hlava z parfémů, že nemůže Strike najít v kapse cigarety, že v dálce hraje televize i co se v ní říká - ale stejně vám to nevadí. A to den díky tomu, že Rowlingová je úžasná vypravěčka a má vždy vypracované charaktery postav. Celá série je tak komplexní, že to podle mě je detektivka jen okrajově. Rowlingová zabrušuje i do společenských problémů, rozdílné vnímání situaci z různých pohledů a přesto každou postavu chápete, protože víte co vedlo danou postavu k tomu co udělala. Chápu, že někdo nemusí mít rád takto objemné knihy, ale já tvrdím, že Rowlingová je génius, protože neznám moc spisovatelů, kteří by dokázali na tolika stránkách udržet čitatelovu pozornost a hlavně!!! Vymyslet a na papír přenést tak složitý, komplikovaný příběh, plný tolika postav, kterým nechybí charakter a každá postava, která se v jejích knihách vyskytuje je komplexní - má minulost, povahu, charakter, temperament. Je to uvěřitelná postava o které máte pocit, že opravdu existuje/existovala. Jakoby vše Rowlingová ani nevymýšlela, ale jen sepisovala skutečnost. Klobouk dolů před ní a každý, kdo ji nemá rád, mi může do zprávy napsat jiné jména spisovatelů, kteří se jí kvalitou vyprávění vyrovnají. Ráda se příručím.

Předpokládám, že k 5. dílu se dostanou pouze ti, kterým se styl a dlouhé opisy prostředí, řešení myšlenkových pochodů postav a jejich vztahů líbí stejně jako mě. Je to bichle, případ je zamotaný, je tu spousta postav, ale opět je to skvěle a čtivě napsané. Samotný případ je tu sice hlavní kostrou knihy, ale těžko by se na něm dalo postavit 1000 stran příběhu. Jak vychází další a další díly, je čím dál víc a víc jasnější, že tato série není ani zdaleka jen detektivkou. Je to vhled to lidských vztahů, Cormoran i Robin jsou tak reální a někdy i lidsky nemožní, že má člověk pocit, jako by to nebyli jen postavy z románu, ale skutečné osoby, které se na stránkách zhmotňují stejně jako se před více než 20 lety zhmotnil kouzelnický svět. Na závěr ještě zpět k Neklidné krvi: bylo to opět fenomenální, vraha jsem neuhádla ani náhodou, teď budu mít opět problém se začíst do něčeho jiného a jdu dohánět domácí práce, které jsem od pátku zanedbávala.

Jsou knihy, u nichž je pět hvězd zoufale málo - a tohle je jedna z nich. A že je dlouhá? No, občas - např. když si zablokujete krční páteř a nemůžete dělat vůbec nic - je milé mít po ruce něco víc než leporelo. Skvělé, prostě skvělé.

Přidávám se k nadšeným komentářům. Mix žánrů, kde je základem řešení starého odloženého případu, mě strašně baví. Někomu se může zdát popisování pocitů postav z knihy a jejich osobního života vleklé, ale já právě tohle můžu. Výborně zpracovaná zápletka, psychologie všech postav, které jsou neskutečně lidské a uvěřitelné i všechny vedlejší linky zmiňující další případy řešené detektivní agenturou - prostě já bych nevynechala ani kousek. A už netrpělivě vyhlížím další díl.