Nechtěli jsme na moře

Knihu jsem náhodou objevila ve školní knihovně. Když jsem ji doma otevřela, zcela mne pohltila. A raketově vyletěla na první místo mezi mými oblíbenými tituly. Hned jsem se začala pídit po dalších dílech, hledat na mapě, kde se dej odehrává a dokonce se i učit anglicky . Za to jsem Ransomovi nejvděčnější. Ovšem to bylo hodne dávno. Samozřejmě jsem četla starší vydání, které mělo krásné černobílé obrázky a John byl John nikoli Jan. Po letech jsem ty staré díly začala shánět po bazarech. Dnes musím uznat, ze nechápu, co mne tenkrát na nich tak učarovalo. Knihy zůstanou natrvalo v me knihovně jako krásná vzpomínka na knižní dětství.

Maličko odlišná Ransomovka. Vystupují zde „pouze“ Vlaštovky a prakticky celý děj se odehrává (jak napovídá název) na moři. Přesto se u knihy nikdy ani chvíli nenudím. Trochu mi občas leze na nervy Zuzanino vyšilování, ale určitě přispívá k zvýšení napětí. A i když čtu knihu po X – té, vždycky jsem na konci tak nějak příjemně dojatý. Doporučuji. Velmi uspokojivé.

Další z mých milovaných ransomovek, opět napínavá, dobrodružná a vůbec nevadí, že už dávno nejsem dítě.Kdo jednou nasedne na některou z lodí, které Ransome stvořil, nechce přirazit ke břehu...