Nech těch lží

Nech těch lží je taková jednohubka na 1-2 odpoledne o dvou mladých lidech, jejichž životy se krátce protnou, ale ovlivní je to víc, než se zprvu zdálo. Hodně mne mrzí, že jsem si vybrala knihu je čtení v době, kdy jsem neměla možnost se jí věnovat naplno a číst ji "na jeden zátah" - protože zrovna takto bych si knihu užila daleko víc. Jako celek bych na sebe nechala působit tu atmosféru, melancholickou, nostalgickou, jakoby bolestínskou - vše zabalené do krásného, jemného, poetického jazyka - toho si na knize moc cením a vím, že číst to za jiných okolností, hodnotila bych naplno, protože tohle je přesně to, co mne umí pohltit. Kniha přináší i podněty k zamyšlení, které si ze čtení odnáším - jak okolnosti našeho žití ovlivňují naši budoucnost? Jak odvážní musíme být, abychom žili život podle svých představ - a proč je to pro někoho snazší a pro někoho těžší? Jak bolestivé musí být schovávat svoji pravdu a pravou tvář po většinu svého života? Bohužel jsem četla knihu rozkouskovaně (to je tak když život životuje a vy se na čtení nesoustředíte tak, jak bych si to ta literatura zasloužila), takže ten čtenářský zážitek z toho nemám takový, v jaký jsem doufala. Ale 4 hvězdy určitě na místě.

PHILLIPE BESSON v této útlounké knížce vzpomíná na své dospívání, kdy měl velmi blízký vztah se spolužákem Thomasem. Jak moc autobiografické jeho vzpomínky jsou, je vlastně úplně jedno... Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků