Captain Morgan alias Ernest Hemingwej ve svém posledním románu opět zavítal do Španělska, a opět šel omylem na býčí zápasy místo aby šel na fotbal. Býčí zápasy jsou sice taky super, protože je pak levnější salám, ale rozhodně nejsou tak super, aby o nich někdo napsal 300 stran. Fascinace je očividná a Hemingwej popisuje souboj dvou frajerů jako by šlo o Batman versus Superman, ale když už absolvujeme asi dvacátý souboj, který Captain Morgan popisuje naprosto stejně, protože kupodivu probíhají naprosto stejně, začíná to být asi tak zábavný, jako škrábat brambory ve tmě. Díky tomu má člověk pocit, že kniha, která ho ze začátku chytla, ho postupně vlastně přestává zajímat, protože se valí pomalu kupředu jako šutr do kopce, kterej na sebe nic nenabaluje. Připomnělo mi to, když jsem předloni šel na čtyři zápasy Bohemky a všechny skončily 0:0. To bylo taky peklo, ale aspoň tam je klobása.