Nebe nad Perninkem

Prozatím toto byla moje poslední autorova kniha a musím přiznat, že mne celkem zklamala. Trilogie Sudetský dům nebo i předchozí Chaloupky se mi líbily, ale zde to bohužel říct nemohu. Téměř všechny postavy byly nesympatické až do morku kostí, hlavně hlavní postava Petr - promiskuitní, věčně opilý doktor (!) i jeho žena Nina, která také nestála za zlámanou grešli. Snad jen Mirek ušel, i když toho zase autor nevykreslil tak dobře, aby si o něm čtenář mohl udělat zcela jasnou představu. Navíc musím u příběhu tohoto typu kritizovat uvěřitelnost právě onoho Petra, protože pevně doufám, že takoví lidé neexistují. Mám na mysli tuhle konkrétní konstelaci povoláním lékař a v podstatě bez přestávky (tedy i v práci) pod vlivem alkoholu. Protože tady se dokonce v tomto stavu operují pacienti, jako kdyby nešlo vůbec o nic! Víc už se ani nemá cenu rozepisovat, každý totiž musí posoudit sám za sebe, zda mu kniha sedne. Je ovšem i navzdory mým připomínkám velice čtivá, a to je také důvod, proč jí ještě jednu hvězdičku přidávám. PS: Nebo snad tady někdo věří, že by se takový opilec mohl až tak napravit a odrazit se od úplného dna? Já se tedy opravdu nedomnívám, že je něco takového reálné...

Autor má zřejmě nakročeno býti J. Š. Baarem Krušných hor 21. století. První román Chaloupky měl pro mne trochu více zajímavý historický obsah, než tento evidentně zaměřený na romanticky založené čtenáře a hlavně čtenářky. Alkoholismus, kotrmelce lásky, záludná škola života a krásy Krušnohoří toť veškerý obsah tohoto díla. Může to být dost, ale v dalším románu, do roka a do dne hin sa v další knize teprve hukáže.