Moje hodnocení je nejspíš velmi subjektivní, ale jako duchovně zaměřenému člověku se mi prostě kniha líbila a moc! Dozvěděl jsem se odpovědi na všechny otázky ohledně smrti, života po smrti a tak dále. Pokud jste připraveni na absolutní změnu Vašeho chápání smrti, vrhněte se do toho po hlavě. Pokud ne, zkuste to, můžete ji odložit a (jak by řekl Derren Brown) ,,může se z ní stát hračka do vany pro Vaše nejméně oblíbené dítě." Nebudete ale možná ani chtít knihu odložit, u mě ,,padla" za 3 dny. Smrt, aspoň z lidského pohledu, opravdu JE tragédií, ne však pro duši (jak zjistíte, nebo jste již věděli - jen dočasně) opouštějící tento svět, jak spíš pro ty, kteří musí za svého pozemského života protrpět ztrátu blízkého člověka. Svojí vlastní smrti se po dočtení knihy umenší, nebo se jí dokonce přestanete bát úplně a třeba Vám, jako mně, dojde, že tak to má být. Naše existence je totiž nikdy nekončící dobrodružství a smrt je ,,jen" další krok vpřed.

Není to prní kniha tohoto autora, kterou jsem četl, takže už jsem nějak tak věděl, jakým stylem se bude rozhovor ubírat. Je to ale khina, kterou si budu muset přečíst ještě několikrát abych vše pochopil. Člověk, když takové knihy čte, tak si říká, jestli je to vše pravda a pokud ano, jak na to autor přišel? Když mi bylo asi 12 let, v televizi dávali nějaký pořad o NDE. Byl tam kluk, který byl klinicky po smrti a když se probral, tak vyprávěl, že se ho tam ptali jestli se chce vrátit zpět. U Nealových knih dochází k tomu, že se mi jejich pravdivost a autentičnost ověřuje spontálně ze všech různých míst. Např. Anita Moorjani vypovídá ve své knize v zásadě totéž. Eckhart Tolle také mluví o stejných věcech a najdou se další. Je to náhoda? Nebo se všichni autoři napříč desetiletími domluvili, že nás budou vodit za nos? Každý se po přečtení rozhodněte čemu věříte. Já mám celkem jasno :)