Návrat do Kavárny na konci světa

Přes rok přečtu hodně knih a u pár z nich si pamatuji pocity po dočtení. Jednou z těch knih je i Kavárna na konci světa. Přesně si pamatuji, že jsem ji dočítala ráno v autobuse cestou do práce, ale nechala jsem si posledních pár stran i na cestu domů. Jinou knihu jsem si nevzala a přeci se nebudu nudit? Takže jsem jí dočetla po cestě na metro, v tramvaji. Zavřela jsem jí a koukla ven, kde se mi nabídl výhled na Karlův most, krásně se slunící v záři paprsků. A já jen seděla a přemýšlela, starosti pryč a já se jen zamýšlela nad dojmy z knihy. . Doufala jsem, že Návrat do Kavárny na konci světa bude mít na mě podobné účinky. I když je to formátově menší kniha, není ani rozsahově náročná, chvilku si u mě rozečtená na stolku u křesla pobyla. Je to jedna z těch knih, na kterou si musíte udělat čas a mít čistou hlavu, abyste si z ní něco odnesli. Tentokrát jsem knihu netahala po cestách, v listopadu už je ráno tma a odpoledne jsem byla tak utahaná, že jsem v MHD spala. Bylo lepší ji číst doma. . Kniha mi přišla možná ještě čtivější. Je tu hodně přímé řeči, která předává různé hlubší myšlenky, takovou… hravější formou. Čekejte hledání životních otázek a odpovědí na ně, ke kterým si postavy knihy musí samy dojít. Je tu poukázáno na stres, kterého je v dnešní době mnoho a já jsem ráda, že jsem si na tohle téma mohla něco přečíst. I když Jessicy, která ho má až až, mi bylo dost líto. . Kniha Návrat do Kavárny na konci světa je pro mě takové milé probuzení. Je to jako když jedete na autopilota a najednou Vám někdo luskne prsty před obličejem a vy se probudíte a říkáte si, jestli vedete život tak, jak chcete. Máte sny a cíle, plníte si je? Víte, co je opravdu důležité? A co stres? . Rozhodně inspirující čtení, moc doporučuji!

Já jsem z knihy trochu rozpačitá. Ano čte se to pěkně, ale žádný velký boom se nekonal, nějak mi přijde že kniha nejde do hloubky věcí, jsou to jen takové bublinky na povrchu. No, možná jen nešla do hloubky mých věcí.....každopádně ve mě nezůstane.