Navola

Zajímavé budování světa ze začátku jsem bojovala se čtením a trochu déle mi trvalo knihu přečíst.... Příběh je poutavý, intriky, zvraty, postavy realistické, fantasy pro dospělé. Mám o čem ještě dlouho přemýšlet

Davico, Davico, co ještě dodat k tomu, co jsi nám už sám řekl? Nebyla to láska na první pohled. Vlastně si myslím, že to nakonec možná ani nebyla láska v pravém smyslu slova, ale možná se pletu. Raději bych mluvila o úctě k tomu, jak zdatně byl tvůj příběh vyveden na papíře. S jakou trpělivostí se tesal a brousil, ohýbal a nakláněl. Davicův příběh je příběhem pro trpělivé, odvíjí se pomalu, líbezně a rozhodně nikam nechvátá. Je hutný, popisný a až po okraj naplněný renesanční Itálií, přetahovačkami o moc, politikou a bankovními úvěry. Paolo Bacigalupi se dozajista nebojí momentů, které se jednomu vryjí hluboko do paměti. Nemá strach zatlačit na místa, která zaštípou, možná zabolí. Jak by taky ne, vždyť už obálka této nádherně vyvedené knihy volá po Kmotrovi a Hře o trůny. Já volám spíš po Kayovi. Ale ty emoce, které mi Davico nakonec položil k nohám, byly přece jen o něco vlažnější. A možná vrátka k pokračování? Ty bych možná na chvilku přivřela a mezitím se podívala pod pokličku něčemu jinému.