Kniha vyvolává spoustu emocí, takový příběh o drogově závislých z pohledu postižené partnerky jsem zatím nečetl. Každý má s alkoholem nějakou tu zkušenost, určitě zná nějakého toho moulu závislého a tak se někdo hrozí, jiný lituje spoluzávislého partnera, případně dotčená dítka a doufám, že těch škodolibých, kteří si říkají, že ta žena si za své utrpení může dost sama, je minimum. Kniha je takovou učebnicí pro spoluzávisláky, snad těch poučených bude hodně.

Kniha se mi líbila, protože se mě toto téma netýká. Sice nechápu hrdinku, že to vydržela tak dlouho a stále si jako příslib lepších časů pořizovala s mužem děti. Jako kdyby neměla žádnou hrdost. Nemyslela na děti, jaký budou mít život s alkoholikem? Ze začátku se vždycky všechno zdá jednodušší, zdá se, že si s tím člověk dokáže poradit sám, pak že mu pomůže rodina, okolí... Ale když se nic nemění k lepšímu, tak proč si dál komplikovat život? Pryč od toho...