Knihu jsem četla tak a dala si s ní načas, abych se nad ní zamyslela a udělala si představu, co už tak člověk, za ta léta, četl, viděl, postřehl a aby porovnal, žití těchto nejstálejších a nejzviditelnějších aristokratů na světě. Kniha mě přesvědčila o tom, co si myslím a myslet budu a i nechápu.......jak si Britové dokážou vydržovat a živit tyto chladné lidi s ledovým srdcem, se zákony a protokolem středověku. V rodinném kruhu naprosto nedrží za jeden provaz, jak je to v rodině naprosto přirozené. V zákulisí soupeří mezi sebou, jen aby nevynikal někdo více než druhý, nechají si sloužit, vydržovat, krmit, řeší naprosté voloviny........ ??? Co by chtěli od citlivého kluka, který od mala slyší, že je "až ten druhý" a to možná a je odkloněn na druhou kolej. A to všechno bez lásky, pohlazení, porozumění. To dokázala, maminka, Diana. Možná právě proto, že pro svou milost, přirozenost, laskavost, byla trnem v oku, i právě královně. Dodnes si myslím a myslet budu, že v tomto neštěstí, měla prsty Alžběta II., přeci není možné, aby Diana měla vztah s člověkem arabského světa, to se neslučuje s královskou etikou.............dala si tehdy načas, než vystoupila se smutečním projevem, před vlastní lid. Že by ne čisté svědomí? A tak si Harry řekl podle hesla, když nemůžu být skvělý, tak budu hajzlík, abych byl aspoň v něčem první. A je s podivem, že právě pro tisk a pro bulvár se chovají, jak jsou šťastní, usměvaví.....no na pohodu. Kdyby jim to tak strašně vadilo, tak nač měli královnu - velitelku? Myslím, že mají hodně "kostlivců ve skřini", o kterých veřejnost, ještě neví a ani nesmí vědět.

Kniha mi připomíná psychoterapii prince Harryho, který se potřebuje vypsat ze svých domělých křivd a méněcennosti. Budí dojem jako by se princ Harry chtěl ospravedlnit a snaží se čtenáře dostat na svou stranu . V knize jsou informace, které se nedají najít v blulváru. Přestože princ Harry brojí proti novinářům, tak napsal knihu ve které se sám velmi otevře a otvírá svou 13komnatu. Harry těžko nese smrt své matky Diany a v tomto momentě právě začíná svů příběh. Vliv Megan na Harryho je v knize docela cítit. Jsou zde odhaleny intimní situace jiných členů královské rodiny až to je možná i za hranou. Většina knihy jsou stížnosti na nechápavé, chladné příbuzné a hlavně na bulvár, který jej nesčetněkrát v jeho životě nespravedlivě a lživě popsal. Často se přirovnává k náhradníkovy, synovy, který je náhradník za následníka- staršího bratra a připadá si méněcenný. Podle jeho vyjádření je plánem B, aby byl podporou a oporou pro bratra následníka. Cítí se méněcenný a zahořklý. Celý příběh je postavený jen na výpovědi Harryho, který si nese pocit křivdy a ublíženosti . Trochu hraje na city čtenářů, když velmi často vzpomíná na milovanu maminku Dianu, která je zde , kromě jeho ženy Megan, jako jediná vylíčená bez poskvrny a kritiky. Jinak na nikom nenechává nit suchou. Diana zemřela, když bylo Harrymu necelých 13 let, a myslím, že se dodnes s její smrtí nevyrovnal. Harry přiznává psychycké potíže, které mohly začít právě v této době. Kniha je napsaná velmi dobře a některé pasáže oravdově a objektivně ukazují běžný život královské rodiny, školu do které Harry chodil,jeho postavení tam, vojenskou službu v armádě, dostal se do Afghánistánu, kde řídil bojový vrtulník, jeho seznámení a vztah s Megan . Samozřejmě , že kdo si knihu vezme do ruky musí uvážit vlastním rozumem, že životní příběh prince Harryho bude subjektivní, ale snaží se být i emotivní. Kniha je napsaná vemi čtivou formou a připomíná více román než autobiografii. Mé hodnocení je hodnocení knihy jako celku a čtivosti ne její věrohodnosti. A jednu hvězdičku ubírám jenom za to, že podle mě kniha mohla být kratší a měla by stejnou výpovědní hodnotu.