Naganty a vlčí máky

Červen 1923 Mandalgobi. Na běsi platí zaklínadla. Na živé má svůj Nagant M1895............ Tento příběh se mi skoro vůbec nelíbil. Měl jsem obrovský problém jej vůbec dočíst. Františka Vrbenská měla totiž již dávno napsat „akci č. 18“ ze série JFK, ale trvalo jí to strašně dlouho. Dokonce vyšel nejdříve díl 19 a pak dokonce 20, než dodala F. V. svůj příběh. Ona nenapsala další díl agenta Johna Francise Kováře, ale mám podezření, že tento slib nemohla dodržet a tak šáhla do svého šuplíku (každý spisovatel by měl mít svůj šuplík nepovedených nebo obávaných příběhů) a vytáhla z něj historické romantické drama a jediné, co udělala, že svého hrdinu jen přejmenovala na Johna F. Kováře. Příběh je zmatený, přeskakuje v ději, John není ta postava, kterou znám z předešlého děje, nevtipkuje, nepije pivo a ve své podstatě mu chybí chuť do pořádné akce. Jen se tak motá po Mongolsku a okolí a vlastně ani neví, co chce. Malá ochutnávka: Nečekal, až se JFK vydá ke kávovaru a vyhrkl: „Vy znáte Yaroslawa Hasheka?“ Vyslovil to jméno s exotickým akcentem. „On napsal Osudy dobrého vojáka, víte?“ Tento svět si Kovář nijak zvlášť nezasloužil a proto jsem dal jen jednu hvězdu. Musím však napsat, že Františka Vrbenská, ačkoliv má v sobě hodně zlosti na bývalou dobu, je velmi chytrá žena a citáty, které jsem z této knihy vybral, jsou jedny z nejlepších rčení v této sérii. Vybral jsem 17 citátů. (Viz: Citáty) Co by tomu řekl soudruh Lenin, kdyby ještě žil?

Tohle byla obrovská chyba, zvát do příběhu paní Vrbenskou. Úplně to posr...alalala. Chtěl jsem dát odpad, ale to by nebylo fér. Bohužel se ten její příběch zapsal do kroniky JFK a už jej nikdo nikdy nevymaže.