Maslowa většina lidí zná jako jednoho ze zakladatelů humanistické psychologie a tvůrce proslulé pyramidy potřeb. V této knize se zabývá studiem tzv. vrcholných zážitků, které mají významný vliv na životy lidí, na jejich duševní vývoj i životní směřování. Nabourává tradiční koncept rozlišování na religiózní a nereligiózní prožitky, jelikož vrcholné zážitky zažívají lidé formálně věřící i nevěřící. Spíše podle něj má smysl rozlišovat na skupinu lidí "vrcholových" (peakers) a "nevrcholových" (non-peakers) jakožto těch, kteří buď znají a zažívají, nebo neznají a nezažívají tento druh prožitků. Popisuje také určité napětí existující mezi těmito skupinami, které někdy nabývá až vyhrocenou podobu (různé formy ostrakizace, heretizace apod.). Zaznívá zde kritika západní společnosti posedlé institucionálním doktrinářstvím, které z pohledu Maslowova konceptu "psychologie vyšších potřeb" slouží více samo sobě než realizaci duševních a duchovních potřeb lidí. Důsledkem toho je podle něj prohlubující se neuspokojivý duševní stav společnosti, který bývá popisován např. jako existenciální prázdnota, anhedonie, vykořeněnost, patologizace hodnot, duchovní hladovění, řízení z vnějšku, neuróza z úspěchu apod. Přestože jde o spis starý již přes půl století (1964), podstatou svého sdělení rozhodně nezestárl a nadále poskytuje velmi cenný náhled na problematiku významného aspektu lidského bytí v kontextu určitých specifik naší kultury a společnosti.