Můžu být zničená, ale ne poražená

Když vám život hází klacky pod nohy a vy se snažíte o jediné – přežít. Markétě se to podařilo, ale to, čím si prošla je nepředstavitelné. Vlastní otec ji zneužíval, rodina před tím zavírala oči. Pak přišla závislost, prostituce, kriminalita. Ústav se střídá s ústavem. Neskutečný životní příběh. Mám ráda autobiografické knihy a knihy o nelehkých životech, ale tahle mě vážně dostala. Podle anotace jsem věděla, že to bude drsné a kruté, ale že mi bude špatně a úzko z toho, co se v téhle rodině dělo, už na třetí stránce? Uf, vážně síla. Jsou tu krátké kapitoly, jen takové vzpomínky, díky nim kniha působí opravdu naléhavě. Knížku jsem nemohla odložit, prožívala jsem s Markétou její nelehký život a doufala jsem, že vše dobře dopadne. Bylo to vážně bolavé, drsné, nepředstavitelné.

Autobiografický příběh Markéty Sikorové o nelehkém dětství a dospívání mi připomněl, jak záludné byly devadesátky. Ne že by dnešní doba nebyla záludná, ale tehdy to bylo jiné, bylo po revoluci a byly nové a nepoznané možnosti. Těžko hodnotit něco, co si někdo prožil. To se prostě nedá, Markéta své dospívání neměla lehké. Zneužívání, žádnou podporu v rodině, drogy. Vše si na ni muselo vybrat svou daň. Kniha je psaná krátkmi, jakoby deníkovými zápisky. Forma mi moc nesedla, ale to může mít každý jinak. Pro někoho to může být opravdu těžké čtení, Markéty mi bylo velmi líto, hlavně pokud jde o první polovinu knihy. Pak, omlouvám se, už tolik ne. Hodně věcí si způsobila sama. Ale chápu, že vymanit se z takového začarovaného kruhu pochopí jen někdo, kdo něco podobného zažil. Co mě na vyprávění zarazilo, je to, jak si autorka mohla pamatovat jména a situace. Nicméně pokud je pravda, že příběh začala psát ve svým 18, tak to asi dává smysl. Já si ze svých jedenáctých let pamatuji leda to, že jsem si hrála s panenkami. Pokud bych knihu brala jako fikci, tak mě to moc nebavilo a to nejen kvůli stylu, jakým je to psané. Ale protože podobných depek vychází prostě už moc. Témata jsou velmi podobná. Drogová závislost v knize mi připomíná Děti ze stanice ZOO. A jelikož je tato známá kniha v příběhu zmíněna, o to víc nechápu, co se pak Markétě stalo. Pro mě by to byl odstrašující příklad (Děti ze stanice ZOO jsem četla a JE to odstrašující příklad).