Můj rok 1973

Dnes mi dorazila dlouho očekávaná kniha. Rok mého narození 1973. Prohlížím,vzpomínám,jsem nadšená co se vše událo. Skvělá kniha,bude mít přední místo v mé knihovně. Určitě doporučuji ročníku 73. Za mě 100%. :⁠-⁠):⁠-⁠):⁠-⁠)

Nedávno tady na Databázi došlo k zdánlivě drobné změně. Místo odpadu se uděluje Nemá cenu číst. Dan a spol. podlehli oné současné (vynucované) módě korektnosti, zřejmě aby se nějaký mizerný pisálek, jehož dílo se tady objeví neurazil, ba co víc, neutrpěl trauma na celý zbytek života. Jenže abych se o něčem přesvědčil, že to je odpad, musím to přečíst sám, mohu mít svůj názor, proč "dílo" za odpad pokládám a ať už emocionálně nebo věcně ho tak mohu posuzovat já, ale jiný člověk to může vidět jinak. Proto jsem se touhle ubohoučkou knihou přes varování, dané jménem autora překousal. A stejně jako v případě Roku 1972 se jedná o skutečný odpad, který dehonestuje skvělý vydavatelský záměr, podpořený skvělou prací ostatních především autorek (Alena Breuerová, Jarmila Frejtlichová, Martina Rybičková, Irena Tatíčková...), které v řadě případů psaly o letech, jejichž zdokumentování (padesátá léta), je naopak mnohem složitější, než ona normalizace. Nemá cenu se tady zabývat podrobněji celou řadou povrchních a falešně znějících soudů, nepřesností i nesmyslů, nicméně stejný autor "ztvárnil" i rok předchozí (1972) a opakuje se, kde to jen jde, malým příkladem za všechny mohou být jenom ty opakované vtipy a lidové moudrosti, které jenom v mírně modifikované podobě uvedl už v knize, týkající se předchozího roku. A nevím, jak se podílel na výběru obrazové části, ale dát sem fotografický vtip, týkající se úmrtí Brežněva (v roce 1982!) jenom ukazuje s jakou pozorností a fundovaností autor k zpracování tohoto roku přistoupil. V životopisu tohoto "autora" se dočteme, že je novinář, čímž se v tomto případě jednoznačně vysvětluje povrchnost, spousta manipulací, nepřesností i vyslovených nesmyslů, ze kterých na sto honů páchne snaha, typická zejména pro dnešní dobu - nějak splácat text v daném rozsahu s co nejmenším úsilím a alespoň minimem potřebné snahy a práce. Teprve, když se člověk tímhle textem prokousá, je schopen vyjádřit, proč se jedná o něco, co nemá cenu číst protože to je odpad...