Přiznám se, že pro mě kniha ztratila poloviční kouzlo, jakmile mi došlo, že se jedná o fikci. Ale i tak mi to zprvu připadalo jako svižné čtení z netradičního místa (kvůli kterému jsem po knize sáhla), občas vtipné, sarkastické, se zajímavými popisy místních... no a sklouzlo to k ublíženosti a rozhovorům jako ve slepičárně. O závěru ani nemluvě, prostě něco ani vidina ledovců a barevných domků na pobřeží nezachrání.

Jediný, co nechápu, je, že s tím blbcem vydržela hlavní hrdinka tak dlouho. Hlavní postava je ze začátku sice protivná, ale ke konci se mi na ní začalo líbit, že si na Grónsku našla spoustu pozitiv, přitom se ze začátku zdálo, že sedne na první letadlo směr pevninská Evropa. Děj měl spád, byla v něm spousta vtipných momentů, stejně jako bylo hodně těch mrazivých. Sice se schovávaly za lehkým humorem nebo ironií, ve skutečnosti jsou to ale věci, který může zažít kdokoliv z nás a rozhodně by se u nich nesmál. Někde jsem se dočetla, že je to vlastně knížka o cestě k rozvodu, která s odstupem vlastně nebyla tak špatná. Asi jo, i tak by se to dalo charakterizovat.